Po ц se píše:

◦ ы v ruských koncovkách a příponách: пальцы, без единицы, сестрицын
◦ и v cizích slovech a příponách: цифра, циркуляция

· Koncovka 2. p. j. č. přídavných jmen, zájmen a řadových číslovek -ого, -его se píše s г, ačkoliv se vyslovuje v.

· Měkký znak se píše:

◦ na konci slov (v neurčitém způsobu některých sloves, vždy ve 2. os. j. č. slovesa, v 1. os. j. č. a 2. os. mn..č. zvratného slovesa, v rozkazovacím způsobu některých sloves, v některých podstatných jménech, zájmenech, číslovkách apod.): писать, пишешь, учусь, учитесь, режь!, режьте!, лагерь, дробь, молодёжь, весь (zájmeno), пять
◦ uprostřed slova (nejčastěji po л, méně často po н, někdy po с, р, т, д. з, м): сильный, культура, пользоваться, деньги, горький, возьми, восьмой

· Měkký znak se nepíše uprostřed slova: волк, волна, должен, долго, полк, полный, солнце

· Oddělující funkce -ь, -ъ

◦ po předponách zakončených tvrdou souhláskou se píše ъ před е, ё, я. ю: отъехать, объём, объявление
◦ jinde před stejnými souhláskami (a před и) se píše měkký znak: лью, льёшь, статья, третью, тетрадью

· Zápor не se slovesem se píše zvlášť: я не хочу

· Předpony zakončené na -с, -з

◦ с se píše před neznělými souhláskami: п, ф, к, т, ш, с - х, ц, ч, щ

◦ з se píše před znělými souhláskami: б, в, г, д, ж, з – л, м, н, р

Příklady:

обеспечить, рассказ, возвратить, изгиб

· Samostatné с se píše stejně před znělými i neznělými souhláskami:

Příklady:

сгореть, сжатие, сделать, сшить

· Předpony раз-, рас-, роз-, рос-

◦ se píše pod přízvukem, a v nepřízvučné poloze разбить, рассмотреть, розыгрыш, роспись (slov s přízvučnou předponou na o je velmi málo).

· От ve funkci předložky nebo předpony se vždy píše na konci s т (отделить, от тебя)

· Názvy národů se píší v ruštině s malým písmenem na začátku (русский, чех, американец). V oficiálních názvech států a republik píšeme všechna slova velkým písmenem – Российская Федерация, Чешская Республика, Соединённые Штаты Америки.