Titanic je nejkrásnější ale taky nejsmutnější příběh v mém životě. Je to přírodní katastrofa pro celou Zemi. Můžu se na ten film dívat kolikrát chci a stejně nakonci pláču a potom neustále myslím na ten vrak který se plavil po hladině oceánu přímo do náručí osudu. Bylo to sobectví lidí že nenaložili na záchrané čluny více obyvatel Titanicu. Škoda že více veslařů nepřijelo pomoct vytáhnout zmrzlé mrtvoly, škoda že to neudělali hned dřív než skoro všichni zmrzli. Oceán a osud vyhráli. Titanic odpočívá navždy v hlubinách Atlantského oceánu. Na katastrofy se nezapomíná, vždy zůstávají v našich srdcích. Doufám že i tahle zůstane. Stovky těl leží pod hladinou které chtěly doplout tím nejkrásnějším největším nejdražším nejmocnějším a taky nejnepotopivějším vrakem všech dob. Žádná však netušila co se stane. Neměla ani potuchy o osudu Titanicu. Slyšela jsem že před asi měsícem umřel poslední člověk, který přežil potopení Titaniku ledovcem. Bylo to určitě ještě malé dítě když jím cestovalo. Je to strašné pro celou Zemi.