Zaujímavosti o referátoch
Aztékové a Mayové
16.12.2008
Ing. Milan Kochaník
Reagovať
Re: CHINAMPA
Omlouvám se za psaní, ale jsem zvyklý na jiný editor a bohužel to již nelze poopravit dodatečně .
16.12.2008
Ing. Milan Kochaník
Reagovať
CHINAMPA
Rád bych vysvětlil, co vlastně znamená název chinampa.
Mexickým jazykem nahuatlem se zabývá ´dá se říci již od svých sedmi let.
Teda slov původně mělo gramatický tvar ACHINAMILPAN , to se pak zredukovalo na chinamilpan a to dále se zredukovalo na chinampan a nakonec z toho jen chinampa.
A nyní k tom u co tedy znamená .
A(tl) + CHINA(mitl) + MIL(toa) + -PAN
Jednotlivá slova se v nahuatlu řadí za sebou podle poměrně přesných gramatických pravidel, dá se volně říci, že se "vezme" část jednoho slova, za něj se dá část dalšího slova a k tomu se připojí celkem důmyslná přípona, která umí "zařídit" ,že výsledné slovo nabude náležitého významu z hlediska umístění (v terénu), v čase , vztahu k jiným okolnostem,
jinými slovy to , co v našich evropských jazycích bychom musili vyjádřit často i poměrně dlouhou větou .
Tedy :
ATL (agua) voda¨
CHINAMITL - muro, muralla, seto , armazón- zeď, zídka ,rošt, mříž
MILTOA - plantar - pěstovat
přípona - PAN , lugar sobre - místo nad
Nejpreve jsem uváděl význam ve španělštině , pak v češtině.
Celkově tedy místo , které je na vodě které je dáno roštem(mříží) a hrazením, na kterém se pěstuje .
Rolníci zhotovili cosi jako vor (kostru, mříž ) z delších kmenů, tuto kostru položili na hladinu, resp. již sestavili na hladině a v rozích ukotvili dlouhými kmeny do dny a přivázali .
Okolo zhotovili cosi jako roubení a pak ještě doplnili podlahu větvemi s listí příčně i podélně .
Na to umístili drny a z jezerního dna nanosili v koších bahno.
Vor tedy poklesl až po to roubení a v rozích této plošiny zasadili stromy a podél hrazení keře po obvodu a uvnitř již užitečné plodiny, jako paprika, rajčata , fazole a také květiny, které mají tak dodnes rádi.
Plodiny na plošině umístěné takto nepotřebovaly zálivku(alespoň z počátku), nebot potřebnou vláhu čerpaly svými kořeny, které ten vor prorostly, po čase až k jezernímu dnu, takže se vlastně vytvořila kompaktní hmota a zahrada tak vlastně zvětšila břeh na úkor plochy jezera.
Čili tedy to slovo plovoucí tam doplnili spíše španělští žoldáci, kteří se s touto zemědělskou metodou setkali.
Takže jsou vlastně asi v tom smyslu ty zahrady plovoucí, jako tzv. plovoucí podlaha
MK 16.12.2008
Mexickým jazykem nahuatlem se zabývá ´dá se říci již od svých sedmi let.
Teda slov původně mělo gramatický tvar ACHINAMILPAN , to se pak zredukovalo na chinamilpan a to dále se zredukovalo na chinampan a nakonec z toho jen chinampa.
A nyní k tom u co tedy znamená .
A(tl) + CHINA(mitl) + MIL(toa) + -PAN
Jednotlivá slova se v nahuatlu řadí za sebou podle poměrně přesných gramatických pravidel, dá se volně říci, že se "vezme" část jednoho slova, za něj se dá část dalšího slova a k tomu se připojí celkem důmyslná přípona, která umí "zařídit" ,že výsledné slovo nabude náležitého významu z hlediska umístění (v terénu), v čase , vztahu k jiným okolnostem,
jinými slovy to , co v našich evropských jazycích bychom musili vyjádřit často i poměrně dlouhou větou .
Tedy :
ATL (agua) voda¨
CHINAMITL - muro, muralla, seto , armazón- zeď, zídka ,rošt, mříž
MILTOA - plantar - pěstovat
přípona - PAN , lugar sobre - místo nad
Nejpreve jsem uváděl význam ve španělštině , pak v češtině.
Celkově tedy místo , které je na vodě které je dáno roštem(mříží) a hrazením, na kterém se pěstuje .
Rolníci zhotovili cosi jako vor (kostru, mříž ) z delších kmenů, tuto kostru položili na hladinu, resp. již sestavili na hladině a v rozích ukotvili dlouhými kmeny do dny a přivázali .
Okolo zhotovili cosi jako roubení a pak ještě doplnili podlahu větvemi s listí příčně i podélně .
Na to umístili drny a z jezerního dna nanosili v koších bahno.
Vor tedy poklesl až po to roubení a v rozích této plošiny zasadili stromy a podél hrazení keře po obvodu a uvnitř již užitečné plodiny, jako paprika, rajčata , fazole a také květiny, které mají tak dodnes rádi.
Plodiny na plošině umístěné takto nepotřebovaly zálivku(alespoň z počátku), nebot potřebnou vláhu čerpaly svými kořeny, které ten vor prorostly, po čase až k jezernímu dnu, takže se vlastně vytvořila kompaktní hmota a zahrada tak vlastně zvětšila břeh na úkor plochy jezera.
Čili tedy to slovo plovoucí tam doplnili spíše španělští žoldáci, kteří se s touto zemědělskou metodou setkali.
Takže jsou vlastně asi v tom smyslu ty zahrady plovoucí, jako tzv. plovoucí podlaha
MK 16.12.2008