Bylo mi 8let. Jedné noci po atentátu vtrhli do našeho bytu na Vinohradech němečtí vojáci s nasazenými bajonety a krom normální prohlídky rozpíchali i peřiny, pod kterými jsme s bráškou spali, zda se v nich neukrývají atentátníci Byl to děs, ale trval jen chvíli. Zato v příštích dnech volala teta, že gestapo zatklol strýce. Přes veškeré intervence byl zastřelen "pro schvalování atentáru". Že měl doma pod podlahou ukryté zbraně- na to nepřišli. A takto podobně, úplně nesmyslně, zavraždili mnohé. I na toto by se nemělo zapomínat. Film Vyšší princip, který právě o tomto vypovídá, by se měl tu a tam opět promítnout- hlavně pro mladou generaci.