Bílou knihu s názvem "Príprava pridružených zemí strední a východní Evropy na zaclenení do vnitrního trhu Unie", jejímž cílem je pomoci s definováním rozhodujících legislativních opatrení nutných k zaclenení do rámce jednotného vnitrního trhu, objasnení technické a administrativní struktury nezbytné pro jejich zavedení do praxe a urcení zamerení technické pomoci v rámci PHARE. Obsahuje podrobný prehled legislativy Spolecenství nutné k fungování vnitrního trhu, platný ke konci roku 1994. Na následujícím zasedání Evropské rady (summitu) v prosinci 1995 v Madridu byla Evropská komise požádána, aby na každou kandidátskou zemi vypracovala posudek. Cílem bylo posoudit schopnost každé kandidátské zeme vyhovet kodanským kritériím. V posudku se Komise soustredila predevším na dosažený stupen slucitelnosti národního právního rádu s tzv. acquis v celé šíri pusobnosti Evropské unie. Pri príprave posudku požádala Evropská komise o spolupráci kandidátské zeme formou vyplnení dotazníku potrebného k vypracování tohoto posudku. K vyplnení Ceskou republikou, která mezitím predala svou žádost o clenství spolu s vysvetlujícím memorandem dne 23.ledna 1996 do rukou italského premiéra Lamberta Diniho, jako zástupce zeme v té dobe predsedající Rade EU, byl tento dotazník predán vedoucím Delegace Evropské komise Joannesem ter Haarem ministru zahranicí Josefu Zielencovi dne 26. 4. 1996 a obsahoval témer 3 200 podrobných dotazu na 160 stranách. O tri mesíce pozdeji, 26. cervence 1996, již velvyslanec CR pri ES Josef Kreuter predával vyplnený dotazník zpet do rukou orgánu Spolecenství. Vyplnený dotazník se stal podkladem pro vypracování posudku Evropské komise na Ceskou republiku, který byl spolu s posudky na ostatní kandidátské zverejnen jako soucást programového dokumentu Agenda 2000 dne 16. 7. 1997. Posudek, hodnotící pripravenost Ceské republiky jako kandidátské zeme zahájit jednání o clenství v Evropské unii, se stal jedním z podkladu pro prosincové zasedání Evropské rady v Lucemburku, která rozhodla zacít jednání (negociace) se skupinou šesti zemí (CR, Polsko, Madarsko, Estonsko, Slovinsko a Kypr) nejlépe splnujících kodanská kritéria. Na základe záveru Evropské rady z prosince 1997 lze v souvislosti s rozšírením EU hovorit pro nadcházející období o 3 procesech:

Rozširovacího procesu se úcastní 12 zemí. Jeho hlavními jeho prvky jsou tzv. Evropská konference a evropská strategie pro Turecko. První zasedání Evropské konference se uskutecnilo na nejvyšší úrovni 12.3. 1998 v Londýne;

Prístupový proces pro 11 zemí byl spušten 30.3. 1998. Evropská rada rozhodla zahájit prístupový proces s deseti kandidátskými státy strední a východní Evropy a Kyprem. Zduraznila, že pro všechny tyto státy byla urcena stejná kritéria a že se úcastní prístupového procesu na stejném základe.