Spolupráce - poslanci mají možnost doplnovat návrh Komise a stanovisko, které Rada EU k tomuto návrhu zaujme (napr. o otázkách dopravní politiky, bezpecnosti práce, politiky ochrany životního prostredí atd.);
3. Spolurozhodování - EP se na prijímání legislativy podílí rovným dílem s Radou. K jednání o nalezení kompromisních stanovisek existuje dohodovací výbor stejnomerne složený z clenu obou institucí. Nedojde-li k dohode, muže Parlament návrh odmítnout; (napr. rozhodování o otázkách jednotného vnitrního trhu, zdraví, kultury, transevropských sítí nebo spotrebitelské politiky);
4. Souhlas - vyžaduje se pro duležité mezinárodní smlouvy a pro nekterá významná rozhodnutí v rámci Spolecenství (napr. rozhodování o obcanských právech, o úlohách Evropské ústrední banky, o úkolech strukturálních a kohezních fondu);
5. Rozpocet - schválení rozpoctu vyžaduje souhlas EP, jehož se dosahuje podle zvláštní procedury. Významnými pravomocemi Parlamentu jsou jeho pravomoci kontrolní. Jmenuje predsedu a cleny Komise a muže Komisi donutit k rezignaci vyslovením neduvery. Komise je povinna predkládat Parlamentu radu zpráv ruzného charakteru. Vuci Rade EU je kontrola EP predevším kontrolou politickou. Predseda Rady predkládá na zacátku svého predsednictví program cinnosti Rady a na záver funkcního období zprávu o své cinnosti. Informuje Parlament o výsledcích každého zasedání Evropské rady a o výsledcích spolecné zahranicní a bezpecnostní politiky Unie. Predseda EP na zacátku každého zasedání Evropské rady predkládá stanoviska k otázkám, o nichž se má jednat. Pravomoci Evropského parlamentu jsou posilovány pri každé zmene smluvního základu ES. Poslední volby do Evropského parlamentu probehly v roce 1999, príští se uskutecní v roce 2004.

Evropský soudní dvur

Dohlíží nad interpretací a aplikací práva ES. Je vázán pouze právem ES. Zajištuje dodržování práva pri výkladu a provádení zakládacích smluv. Nese odpovednost za jednotnost výkladu a aplikace práva ES, kontroluje legitimitu rozhodování Rady EU a Komise (vc. jejich necinnosti), rozhoduje o podáních a dotazech z oblasti práva ES, vznesených soudy clenských státu.Nemá žádnou pravomoc nad aplikací a interpretací vnitrostátního práva clenských státu s výjimkou prípadu, kdy se toto dostane do konfliktu s právem ES (nad dalšími dvema pilíri EU nemá žádnou pravomoc). V takové situaci rozhoduje jako kompetencne nejvyšší instituce, proti jejímž rozhodnutím není odvolání. Maastrichtská smlouva rozšírila jeho kompetence o možnost aktivního vynucování splnení jeho rozhodnutí proti státum, které tak neuciní dobrovolne.