Každý ví, že peníze hrají v ekonomice nesmírne duležitou roli.Ale jaká je to vlastne role???Predstavme si starobylou vesnici, kde lidé neznají peníze.Farmár Alf potrebuje boty. Jde tedy k ševci Bertovi a nabízí mu za boty svou pšenici. Jenže švec Bert zrovna nepotrebuje pšenici - potrebuje kabát.Alf shání dva dny krejcího Cyrila, ale když mu nabídne pšenici za kabát, zjistí, že ani Cyril zrovna nepotrebuje pšenici - potrebuje opravit strechu. Rekne Alfovi, že v sousední vesnici žije tesar Daniel, který by mohl chtít pšenici. Alf jde tedy do sousední vesnice a najde tesare Daniela.Ten už pšenici potrebuje a výmenou za ni opraví Cyrilovi strechu.Cyril dá Alfovi kabát,ale Bert už kabát nechce.Jeho žena se nemohla dál koukat jak chodí v roztrhaném kabáte a sama mu jeden ušila. Znechucený Alf tedy jde domu s nepotrebným kabátem a stále v roztrhaných botách.

Tento príbeh popisuje naturální smenu,neboli smenu zboží za zboží.U té je základním predpokladem oboustranná shoda potreb. Naneštestí je velmi nepravdepodobné, že by se sešli dva lidé s oboustrannou shodou potreb - že by každý z nich potreboval zboží toho druhého.Tato nevýhoda naturální smeny vede k tomu,že se lidé nechtejí specializovat. Radeji si všechno delají sami,než aby podstupovali takový „nákup“ jako Alf. A tak se naturální smena stává brzdou specializace a delby práce. Jenže je to práve specializace, která vede lidi k jejich zdokonalování, zrucnosti, shromaždování znalostí ve svém oboru. Bez rozvoje delby práce bychom ustrnuli na úrovni primitivních spolecností dávnoveku.

Naštestí lidé už v raném stadiu civilizace prišli na to,jak zjednodušit smenu. Objevili peníze a naturální smena byla nahrazena penežní smenou. O penezích se ríká, že jsou „olejem, který promazává smenu“. To je však nedocenení penez - peníze smenu neusnadnují, ony ji umožnují. Smena by bez nich mohla existovat jen ve velmi úzkém a omezeném rozsahu. Proto mužeme peníze bez nadsázky považovat za jeden z nejvetších objevu lidstva.

Penežní smena nevyžaduje oboustrannou shodu potreb, protože peníze fungují jako prostredek smeny. To je jejich základní funkce. Aby se „neco“ mohlo stát takovýmto univerzálním prostredkem smeny, muselo splnovat duležitou podmínku: lidé „to“ chteli kdykoliv prijmout. Ne však proto, že by „to“ chteli sami spotrebovat, ale protože vedeli, že i ostatní lidé „to“ chtejí kdykoli prijmout. Chléb chtejí všichni lidé, protože jej jedí, nikoli proto, že by vedeli, že jej od nich kdokoli kdykoliv prijme.