Hans Heinz Holz
Obecné znaky, kterými Lenin charakterizoval imperialistické stadium kapitalismu, jsou i dnes stále aktuální.
· Dochází k obrovskému růstu a rychlé koncentraci výroby. Taková koncentrace výroby ve stále menším počtu stále větších podniků vede nutně k úsilí získávat stále větší místo na trhu, případně zvyšovat ovládání regionálních trhů. To představuje tendenci k monopolismu, negující klasický model kapitalismu - svobodnou konkurenci mezi velkým počtem výrobců - a odbourávající systém liberalismu. Neoliberalismus je pojmem, který ideologicky zavádí. Není kontinuálním pokračováním klasického liberalismu. · "Proces technických vynálezů a zdokonalení" (Lenin, Spisy XXII, 209) to jest rozvoj výrobních sil a výrobních prostředků, nabývá takové míry potřebnosti investic, která převyšuje materiální možnosti nejenom malých a středních výrobců, ale často i velkopodniků. Bez cizího kapitálu se jedině ve výjimečných případech mohou do tohoto procesu začlenit vynálezci anebo individuální podnikatelé. Investiční kapitál, který je k dispozici, je podstatným faktorem rozvoje. Na základě takové potřeby získává finanční kapitál svou sobě vlastní a vedoucí úlohu. Banky se stávají nejmocnějšími hospodářskými jednotkami. · Z toho vyplývá "srůstání bankovního kapitálu s průmyslovým kapitálem, přeměna bank v ústavy vpravdě univerzálního charakteru" (Lenin, Spisy XXII, 226). Zisky, které plynou z výroby, se stále více přeměňují ve finanční kapitál, který se vůči výrobě, tedy vůči "tvorbě hodnot" chová lhostejně a slouží jenom další akumulaci kapitálu tak rychle a tak průbojně, jak je to jen možné. Cílem podnikání už není růst produktivity, nýbrž růst "shareholder-value" ("akcionářské hodnoty"), které je možno také dosáhnout dalším výhodným prodejem podniků anebo jejich částí, fúzemi, skupováním konkurenčních podniků, vývozem kapitálu a mnoha jinými cestami. · "Převaha finančního kapitálu nad všemi ostatními formami kapitálu znamená vzestup několika málo států, které vlastní finanční moc" (Lenin, Spisy XXII, 242). Tyto státy se stávají politickými nástroji strategie expanze kapitálu. Svou velmocenskou politikou zajišťují navenek např. sférami vlivu, obchodními výhodami, udržováním finanční závislosti a ochranou kolaborantů v závislých zemích. Dovnitř zajišťují výhody místa (např. daňovými zákony a přípravou infrastruktury), subvence, odbourávání sociálních dávek, potlačování protestů a odporu, tedy odbourávání demokracie.
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie