7. Nezaměstnanost, míra a formy nezaměstnanosti

7.1. Nezaměstnanost

Nezaměstnanou pracovní silou je ta část ekonomicky aktivního obyvatelstva, která není odpovídajícím způsobem plně využita.


7.2. Míra nezaměstnanosti

Vyjadřuje podíl nezaměstnaných, kteří však aktivně o nalezení práce usilují a mohou to prokázat (úřady práce), na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Pokud označíme počet lidí, kteří pracují jako (L), můžeme definovat míru nezaměstnanosti (u) jako poměr počtu nezaměstnaných (U) k celkovému počtu pracovních sil (U+L)

u = U / L+U


7.3. Typy nezaměstnanosti

a)frikční nezaměstnanost – přechod lidí z jednoho zaměstnání do druhého se stejnou nebo podobnou kvalifikací. Tato nezaměstnanost je přechodná a krátkodobá.

b)cyklická nezaměstnanost – je způsobena snížením celkové úrovně výdajů v ekonomice a trvá zpravidla několik měsíců dokud se nezvýší poptávka po práci.

c)strukturální nezaměstnanost – je způsobena změnami v požadované kvalifikaci u pracovníků díky změně technologických podmínek výroby či změnou v relativní konkurenční schopnosti jednotlivých odvětví. Je spojena s recesí či deflační mezerou. Může trvat i několik let.


7.4. Příčiny existence nezaměstnanosti v tržní ekonomice

Pokud bychom modelovali trh práce jako trh dokonalé konkurence, kde by pružné mzdy zajišťovaly obnovení rovnováhy mezi poptávkou po pracovní síle a jejich nabídkou, pak bychom se zde setkali pouze s dobrovolnou nezaměstnaností vyvolanou tím, že část ekonomicky aktivního obyvatelstva považuje reálné mzdy za příliš nízké, než aby při nich pracovali.


Skutečný trh práce však není trhem dokonalé konkurence a mzdové sazby nejsou dostatečně pružné, aby vyrovnávaly poptávku po práci s nabídkou práce. Mzdy jsou nepružné směrem dolů, kde hlavním důvodem jsou náklady spojené se změnami v systému mezd a platů, složitosti jednání s odbory, neochotou nezaměstnaných pracovat, apod.

Důsledkem je, že trh práce má povahu režírovaného (administrativního) trhu, kde jsou nepružné mzdy a dlouhodobější nerovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci.

Situace, kdy na trhu práce existuje nepružná mzda a jí odpovídající nezaměstnanost daná rozdílem mezi nabídkou práce LS a poptávkou LD při této mzdě znázorňuje obrázek. Nezaměstnanost (HG) má povahu nedobrovolné nezaměstnanosti, protože nezaměstnaní chtějí pracovat, ale firmy je nechtějí za těchto podmínek příjmout.


7.5. Přirozená míra nezaměstnanosti

Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra, při níž jsou vyrovnány na trhu všechny síly, které by působily na vzestup či pokles míry inflace.

Předpokládejme, že v každém období ztrácí 1% pracovníků svou práci a 15% nezaměstnaných ji získá. Čistá změna počtu zaměstnaných je pak dána:

delta L = 15% U – 1% L

Přirozená míra nezaměstnosti nastává tehdy, jestliže se delta L = 0:

un = s / (s + )