Nezaměstnanost, míra a formy nezaměstnanosti
7. Nezaměstnanost, míra a formy nezaměstnanosti
7.1. Nezaměstnanost
Nezaměstnanou pracovní silou je ta část ekonomicky aktivního obyvatelstva, která není odpovídajícím způsobem plně využita.
7.2. Míra nezaměstnanosti
Vyjadřuje podíl nezaměstnaných, kteří však aktivně o nalezení práce usilují a mohou to prokázat (úřady práce), na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Pokud označíme počet lidí, kteří pracují jako (L), můžeme definovat míru nezaměstnanosti (u) jako poměr počtu nezaměstnaných (U) k celkovému počtu pracovních sil (U+L)
u = U / L+U
7.3. Typy nezaměstnanosti
a)frikční nezaměstnanost – přechod lidí z jednoho zaměstnání do druhého se stejnou nebo podobnou kvalifikací. Tato nezaměstnanost je přechodná a krátkodobá.
b)cyklická nezaměstnanost – je způsobena snížením celkové úrovně výdajů v ekonomice a trvá zpravidla několik měsíců dokud se nezvýší poptávka po práci.
c)strukturální nezaměstnanost – je způsobena změnami v požadované kvalifikaci u pracovníků díky změně technologických podmínek výroby či změnou v relativní konkurenční schopnosti jednotlivých odvětví. Je spojena s recesí či deflační mezerou. Může trvat i několik let.
7.4. Příčiny existence nezaměstnanosti v tržní ekonomice
Pokud bychom modelovali trh práce jako trh dokonalé konkurence, kde by pružné mzdy zajišťovaly obnovení rovnováhy mezi poptávkou po pracovní síle a jejich nabídkou, pak bychom se zde setkali pouze s dobrovolnou nezaměstnaností vyvolanou tím, že část ekonomicky aktivního obyvatelstva považuje reálné mzdy za příliš nízké, než aby při nich pracovali.
Skutečný trh práce však není trhem dokonalé konkurence a mzdové sazby nejsou dostatečně pružné, aby vyrovnávaly poptávku po práci s nabídkou práce. Mzdy jsou nepružné směrem dolů, kde hlavním důvodem jsou náklady spojené se změnami v systému mezd a platů, složitosti jednání s odbory, neochotou nezaměstnaných pracovat, apod.
Důsledkem je, že trh práce má povahu režírovaného (administrativního) trhu, kde jsou nepružné mzdy a dlouhodobější nerovnováhy mezi nabídkou práce a poptávkou po práci.
Situace, kdy na trhu práce existuje nepružná mzda a jí odpovídající nezaměstnanost daná rozdílem mezi nabídkou práce LS a poptávkou LD při této mzdě znázorňuje obrázek. Nezaměstnanost (HG) má povahu nedobrovolné nezaměstnanosti, protože nezaměstnaní chtějí pracovat, ale firmy je nechtějí za těchto podmínek příjmout.
7.5. Přirozená míra nezaměstnanosti
Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra, při níž jsou vyrovnány na trhu všechny síly, které by působily na vzestup či pokles míry inflace.
Předpokládejme, že v každém období ztrácí 1% pracovníků svou práci a 15% nezaměstnaných ji získá. Čistá změna počtu zaměstnaných je pak dána:
delta L = 15% U – 1% L
Přirozená míra nezaměstnosti nastává tehdy, jestliže se delta L = 0:
un = s / (s + )
Kde:un … přirozená míra nezaměstnanosti
s … míra ztráty pracovních příležitostí
… míra nových pracovním příležitostí
7.6. Phillipsova křivka
Phillipsova křivka vyjadřuje vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace. Obě veličiny jsou zde uváděny v procentech.
7.6.1. Krátkodobá Phillipsova křivka a její posuny
Krátkodobá Phillipsova křivka předpokládá, že se nemění setrvačná (očekávaná) míra inflace, což je míra inflace, se kterou tržní subjekty počítají při svých rozhodováních při tvorbě cen, úrokových a mzdových sazbách, apod.
Pokud zůstává setrvačná inflace stabilní vyjadřuje Phillipsova křivka zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností: snížení nezaměstnanosti vyvolá vyšší růst cenové hladiny, snížení inflace zvýší míru nezaměstnanosti.
Skutečná míra inflace kolísá pod neustálým vlivem cenových šoků na straně nabídky i poptávky. Mezi skutečnou a setrvačnou mírou inflace je úzká vazba. Setrvačná inflace se vyvíjí v závislosti na dynamice inflace skutečné. Cenový šok např. zvýší skutečnou míru inflace, tržní subjekty tuto změnu zaznamenají a při rozhodování o cenách, úrocích či mzdových sazbách budou do budoucna počítat s vyšší mírou inflůace. Zvýší-li se setrvačná inflace, posune se krátkodobá Phillipsova křivka vzhůru a naopak.
7.6.2. Dlouhodobá Phillipsova křivka
a)v bodě A je míra nezaměstnanosti na přirozené úrovni a skutečná i setrvačná inflace jsou stabilní
b)vláda svou expanzivní politikou sníží míru nezaměstnanosti pod její přirozenou míru za cenu zvýšení míry skutečné inflace. Posune se po krátkodobé Phillipsově křivce z bodu A do bodu B
c)zvýšení skutečné míry inflace vyvolá růst setrvačné inflace. Dojde k posunu krátkodobé Phillipsovy křivky vzhůru. Každé míře nezaměstnanosti nyní odpovídá vyšší míra inflace
d)pokud by státní orgány udržovaly nezaměstnanost pod její přirozenou mírou, Phillipsova křivka by se posunovala neustále vzhůru a inflace by se zrychlovala
e)po určité době musí vláda přejít na restriktivní politiku. Nezaměstnanost se vrátí ke své přirozené míře, avšak při vyšší míře inflace. Posuneme se po nové krátkodobé Phillipsově křivce z bodu C do bodu D.
Závěr:
1.snaha vlády udržovat nezaměstnanost pod její přirozenou mírou vyvolá zrychlující se inflaci
2.zrychlující se inflace nakonec donutí vládu rezignovat na původní cíl a nezaměstnanost se vrátí na přirozenou míru, avšak při vyšší míře inflace
3.snížit setrvačnou inflaci může vláda zvýšením nezaměstnanosti nad její přirozenou míru
|
