Teória medzinárodného obchodu

12.1. Efekty z mezinárodního obchodu

Jedním z nejdůležitějších efektů, který může národní ekonomika získat na světovém trhu jsou úspory nákladů. Z toho plyne, že základní funkcí zahraničního obchodu je přizpůsobování (transformace) struktury vyrobené produkce struktuře, kterou požaduje spotřební trh.
Kromě této funkce, plní zahraniční obchod i funkci dynamizační, kdy umožňuje úspory výrobních faktorů a zdrojů, které nemá k dispozici, dovézt v podobě hotového zboží ze zahraničí.

12.2. Teorie komparativních výhod –

Příklad:
Máme dvě fiktivní země a dvě komodity, přičemž obě země budou mít výhody u jednoho zboží.

Produkce na jednoho pracovníka za jeden den

výrobekzemě Azemě B
Pšenice6 q2q
Motocykly2 ks6 ks

Za této situace bude pro zemi A výhodnější, pokud přestane vyrábět automobily a soustředí se na výrobu pšenice, za kterou automobily doveze. Vzájemný obchod je pro obě ekonomiky země výhodný.

Nyní se podívejme, co by se stalo, pokud by se situace například díky nové technologii změnila a vzájemný poměr vypadal následovně.

Produkce na jednoho pracovníka za jeden den
výrobekzemě Azemě B
Pšenice6 q2 q
Automobily10 ks6 ks

Tento problém řeší teorie komparativních výhod, jejíž závěr je, že země bude vyvážet produkt, u něhož má větší komparativní (srovnávací) výhodu a dovážet jako produkt ten výrobek, u něhož má nižší komparativní výhodu nebo nevýhodu.

12.3. Vliv zahraničního obchodu na domácí trh –

Pro vysvětlení důsledků vývozu (exportu) a dovozu (importu) na ekonomické procesy v zemích, provozujících zahraniční obchod použijeme křivek nabídky a poptávky.


Se zahraničním obchodem dojde ke zvýšení cen z PE na P1 a výrobci vyrábějí a nabízejí více výrobků o rozdíl QE a Q2. Při zvýšení cen dojde k redukci spotřeby z QE na Q1 a za cenu P1 se ustaluje no domácím trhu rovnováha v bodě B. Na druhé straně výrobci vyrobí více jednotek tohoto zboží, nabízejí C množství jednotek.

Jestliže země exportuje především ty výrobky, které vyrábí s nízkými náklady a tím se vytváří nízká národní cena, pak u importu to bude naopak. Budeme předpokládat, že země bude dovážet zboží, které má na domácím trhu vysokou cenu. Je zřejmé, že v důsledku dovozu cena na národním trhu klesá z PE na P1, zatímco domácí výroba klesá také ovšem s poklesem zaměstnanosti. Současně však dochází k růstu spotřeby dováženého výrobku.

12.4. Protekcionismus versus volný obchod –

12.4.1. Protekcionismus a jeho nástroje –

Protekcionismus (neboli ochranářství) znamená omezení zahraniční konkurence vůči domácí výrobě. Nástroje, které při této ochraně autority využívají, lze rozdělit do dvou skupin:
a)cla = která představují specifickou daň zvyšující bezprostředně cenu dovážených statků a představují tedy rozpočtový příjem
b)mimocelní bariéry = přímo omezují množství dovážených statků a patří sem zejména množstevní dovozní kvóty

Clo znamená kromě regulačního účinku také rozpočtový příjem. Kvóty mají ovšem také další aspekty:
-je-li prioritně sledována regulace objemu importu, jsou v případě fluktuace domácí poptávky spolehlivějším nástrojem kvóty než cla
-státní byrokracie může preferovat kvóty z důvodu možného obohacení či z důvodu vyšší operativnosti

12.4.2. Cíle ochrany domácích výrobců před zahraniční konkurencí –

a)před principem volného obchodu je dána přednost:
-strategickým vojensko politickým zájmům (zbrojní výroba, těžba vybraných surovin)
-udržení národní tradice určité výroby
-udržení odvětví, kde je vysoce koncentrován výzkum
-ekologickým aspektům při ochraně zemědělství apod.

b)další příčinou protekcionismu může být obava z příliš úzké specializace daného národního hospodářství a z ní plynoucí možné zranitelnosti ekonomiky při výkyvech zahraniční poptávky. Protekcionistická opatření by proto měla udržet existenci odvětví, která by jinak v zahraniční konkurenci podlehla. Tento argument se týká zejména ekonomik realizujících komparativní výhodu u několika málo zemědělských nebo surovinových komodit. Další varianta tohoto přístupu uvažuje aplikaci ochranného cla na odvětví, které ztrácí komparativní výhodu a prochází úpadkem.

c)častým argumentem obhajujícím protekcionistická opatření je podpora domácí výroby s cílem udržení pracovních míst a vysoké zaměstnanosti. V modelu AD-AS jde o poptávkový šok, vyjádřený posunem křivky AD doprava včetně příslušného multiplikačního efektu.
12.4.3. Účinek protekcionismu –

Křivka D představuje tržní poptávku po daném statku, křivka SD jeho tržní nabídku domácími výrobci. V podmínkách volného obchodu bude nabídka tvořena též zahraničními výrobci – jejich nabídková křivka Sw vyjadřuje neomezenou možnost uspokojit rostoucí poptávku. Tržní rovnováha E1 bude charakterizována cenou daného statku na světovém trhu Pw a rovnovážným množstvím q1, z něhož část 0 q0 uspokojují domácí výrobci, část q0q1 zahraniční výrobci.
Dojde-li k zavedení cla (ve výši z), vzroste tato cena na úroveň Pw + z. Křivka Sw se posune nahoru do pozice Sw´, vzniká nová tržní rovnováha E2. Domácí výroba vzroste o rozsah q0 q3, zahraniční podíl na trhu poklesne navíc o q2 q1.
Zvolená výše cla (z) je přitom taková, že při Pw + z nedosahuje hypotetické domácí rovnovážné ceny Pd. Pokud by tomu tak bylo, šlo by o tzv. prohibitivní clo, které by znemožňovalo jakýkoliv dovoz.
Stejného účinku by autority dosáhly např. zavedením dovozní kvóty ve výši q3q2, tj. snížením dovozu o q2q1 a q0q3. Toto opatření vytlačí cenu na úroveň, označenou v grafu jako Pw + z. Objem domácí produkce opět vzroste o q0q3.

Argument ve prospěch protekcionismu s cílem udržení vysoké zaměstnanosti je sice lákavý, avšak jen zdánlivě účinný. Příčin je několik:
-protekcionistická opatření vedou jednak k vyšším nákladům domácích výrobců ve srovnání se zahraniční konkurencí, jednak k vyšší ceně a tím ke ztrátě části spotřebitelského přebytku
-vyšší zaměstnanosti a produkce je dosaženo na úkor zahraničních ekonomik (platí pro proexportní účinek znehodnocení kurzu dané národní měny nebo pro vývozní subvence)

Protekcionistická opatření mají proto pouze krátkodobý účinek. Přitom však oslabují prosazování komparativní výhody a tím i tlak na snižování nákladů výrobců dané ekonomiky. Dlouhodobý účinek protekcionismu na zaměstnanost proto může být opačný – snižováním konkurenceschopnosti klesá export a tím i zaměstnanost.

Alternativním nástrojem zvyšování zaměstnanosti je měnová a fiskální politika. Obchodní protekcionismus jako nástroj k udržení vysoké zaměstnanosti nalezne spíše uplatnění v následujících situacích:
-cla mají odvetný charakter – jde o již zmíněnou reakci na omezení zahraniční poptávky předchozím zavedením dovozních cel v zahraničí
-protidumpingové clo – jde o situaci, kdy zahraniční výrobci nabízejí své statky za ceny nižší než domácí, případně nižší než ve třetí zemi nebo nižší než výrobní náklady včetně přiměřeného zisku