Pro 3. čtvrteltí roku 2006 je v ekonomické oblasti možné vymezit 5 základních úkolů, které bude muset japonská vláda nadále řešit:
- trvalé ukončení deflace a další povzbuzení bankovního sektoru
- zajištění fiskální stability a udržitelného rozvoje veřejných financí
- zefektivnění vazeb mezi jednotlivými úrovněmi vlády v rámci probíhající decentralizace
- zvýšení růstového potenciálu prostřednictvím strukturálních reforem a posílením konkurenceschopnosti
- zlepšení fungování trhu práce, zvýšení zaměstnanosti.
Pro realizaci opatření čelících zhoršující se fiskální situaci a rychle stárnoucí japonské populaci je klíčová akcelerace
hospodářského růstu. Hlavními prioritami roku 2005 jsou privatizace poštovního systému a urychlení regulatorní reformy. Nutné bude rovněž komplexně podpořit růst zaměstnanosti především žen a mladých. V souvislosti s trhem práce je také třeba na rozumnou míru omezit příliš velkou ochranu stálých zaměstnanců a naopak posílit sociální zabezpečení a další jistoty nestálých zaměstnanců, jejichž podíl v japonské ekonomice roste, a do určité míry tak zvyšuje pružnost a efektivitu trhu práce. Zásadními problémy, které bude nutné řešit i v roce 2006, zůstávají zhoršující se deficit veřejných rozpočtů a udržitelnost fiskální politiky při rostoucí potřebě veřejných výdajů pro stárnoucí populaci. Bude proto nutné pokračovat v uplatňování adekvátních makroekonomických a strukturálních politik vedoucích ke zvýšení růstového potenciálu a zajištění růstu životní úrovně. Nezbytné bude také dosáhnout dostatečné stabilní míry inflace tak, aby po ukončení již šestiletého deflačního vývoje riziko návratu k deflaci bylo sníženo na minimum. Omezení veřejných výdajů bude muset být doprovázeno zvýšením rozpočtových příjmů, což bude pravděpodobně zajištěno růstem daňových základů a navýšením nepřímých daní. Rapidně rostoucí zadluženost místních samospráv bude nutné řešit posílením jejich autonomie v rámci prováděné decentralizace tak, aby mohly zvýšit efektivitu poskytovaných služeb. Nezbytné bude rovněž odstranění překážek pro přímé zahraniční investice, jejichž příliv je v současnosti nejnižší v rámci OECD. Předpokládá se, že růst HDP bude pokračovat v letech 2006 – 2007 přibližným tempem 2,5% (odhad OECD z května 2006). Nominální HDP by měl vzrůst na cca 509,3 bil. JPY a reálný HDP na 541,9 JPY (v cenách roku 2000).
Přestože zřejmě dojde ke snížení obchodních investic a zpomalení tempa exportního růstu, soukromá spotřeba pravděpodobně vzroste, což by mohlo napomoci trvalému ukončení dlouhodobé deflace. Index spotřebitelských cen by se měl držet v kladných číslech. Tempo růstu soukromé spotřeby v reálných cenách by mělo zůstat nezměněno. Dále se předpokládá zvýšení tempa růstu soukromých investic. Ve fiskální oblasti pravděpodobně dojde k mírnému poklesu strukturálního rozpočtového deficitu cca na 6,4 % HDP. Pro zajištění pozitivního udržitelného fiskálního rozvoje bude muset vláda přijmout specifická opatření včetně snižování mandatorních výdajů a veřejných investic, rozšíření základu daně z příjmu fyzických i právnických osob a zvýšení nepřímých daní. Na trhu práce by mělo dojít k udržení úrovně nezaměstnanosti do 4,3 %.
Japonský jen by se měl pohybovat v mezích od 106 do 112 JPY/USD. Oproti roku 2005 by mělo také dojít k mírnému zvýšení růstu exportu a naopak snížení růstu importu.
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let
4.2.1. Struktura a objem HDP
Japonský reálný HDP za kalendářní rok 2005 dosáhl výše 503,9 bil. JPY (v cenách r. 2000). Reálný růst HDP oproti roku 2004 tak
dosáhl příznivé hodnoty 2,7 %. Na začátku roku 2004 vykazovala japonská ekonomika meziroční růst reálného HDP ve výši 5,8 %, což bylo o 0,1 % více než v posledním čtvrtletí roku 2003. Tento pozitivní vývoj byl důsledkem dobře vyvážené zahraniční i domácí poptávky, která byla tažena vysokou osobní spotřebou, vývozy a kapitálovými náklady (capex). Právě capex jsou stimulovány vyššími zisky plynoucími z restrukturalizace korporátního sektoru.
