4.6. Služby

Sektor služeb v posledních desetiletích, a zvláště pak od poloviny osmdesátých let, významně rostl. Podíl na tom měly vládou řízené změny ve struktuře průmyslu a změna životního stylu podstatné části obyvatelstva. Japonsko se postupně stalo zemí s převahou služeb, což se projevilo tím, že více než 60 % pracovní síly je zaměstnáno v terciární oblasti (velkoobchod, maloobchod, finanční služby a banky, pojišťovnictví, obchod s nemovitostmi, doprava, telekomunikace apod.). Japonsko je jedním z hlavních světových finančních center a finanční sektor tvoří nejdůležitější součást oblasti služeb z hlediska zapojení Japonska do světové ekonomiky.Japonský velkoobchod a maloobchod zásluhou státních regulací i tradičních distribučních vztahů dosud nedosahuje efektivnosti srovnatelné s ostatními vyspělými zeměmi. Vzhledem k tradiční složité distribuční struktuře je poměr velkoobchodního prodeje k maloobchodnímu mnohem vyšší než v ostatních rozvinutých zemích. Tento rozdíl se však postupně stírá vzhledem k rostoucímu počtu moderních velkokapacitních maloobchodních prodejních míst (obchodní domy, supermarkety, apod.) a k rostoucímu tlaku zahraniční konkurence. Rok 2000 byl pro japonskou obchodní síť zlomový, neboť
na japonský trh vstoupily dvě významné zahraniční obchodní společnosti CostCo (USA) a Carrefour (Francie), obě s plány na vybudování sítě obchodních středisek západního stylu. V roce 2003 provozovala firma CostCo dvě prodejní místa na předměstí Tokia a má v plánu zprovoznit dalších 5 nákupních středisek během příštích několika let. Firma Carrefour v roce 2003 provozovala již 7 hypermarketů, avšak v roce 2004 náhle ohlásila odchod z japonského trhu. V první polovině roku 2002 vstoupil na japonský trh americký gigant Wal-Mart, byť ne pod vlastní značkou, ale prostřednictvím japonské společnosti. Atraktivnost Japonska pro investory tkví především v klesajících cenách půdy a druhém největším trhu na světě, s vysokou kupní silou. Z domácích maloobchodních podniků zaznamenaly v roce 2005 pozitivní výsledky tzv. convenience stores, kterých je v Japonsku cca 36 000 (viz kap. 8.1.1. a 8.1.6).

Sektor služeb (obecně) zaznamenal v roce 2005 nárůst o 2,3 % oproti roku 2004. Nejlépe se dařilo oblastem služeb spojených
s moderními technologiemi a zábavou (mobilní a bezdrátové telekomunikace, internetové služby, zábavní průmysl, satelitní vysílání), financemi a pojišťovnictvím, zdravotní péče a uspokojivé výsledky vykázaly také služby poskytované soukromými podnikatelskými subjekty v sociální infrastruktuře(zprostředkování sňatků, domácí sociální péče, stacionární sociální péče).

Tradičně velké rezervy nadále přetrvávají v oblasti domácího cestovního ruchu. I přes existující infrastrukturu dopravní sítě a ubytovacích zařízení nepatří tuzemský cestovní ruch z důvodu relativně vysokých nákladů k oblastem s vysokým podílem na spotřebě domácností. Obvykle je dávána přednost zahraničnímu cestovnímu ruchu. Tento trend změnily dočasně události 11. září 2001, v jejichž důsledku velká část výdajů domácností normálně směřujících na turistiku v zahraničí plynula v posledním čtvrtletí
roku 2001 do domácí turistiky. Postupně se však situace zlepšuje a japonští turisté opět začali svou dovolenou směřovat do zámořských destinací. Počet zahraničních turistů přijíždějících do Japonska je dlouhodobě na nízké úrovni (zejména ve srovnání s ostatními zeměmi východní a jihovýchodní Asie) z důvodu vysokých cen dopravy, ubytování a potravin. Jeden z cílů programu vlády premiéra Junichiro Koizumiho, uložený věcně příslušnému ministerstvu půdy, infrastruktury a dopravy, je zdvojnásobit počet zahraničních turistů přijíždějících do Japonska.

4.7.1 Doprava

Japonsko disponuje rozsáhlou sítí silnic, železnic, pravidelných leteckých spojení i lodních linek. Celková délka silnic v Japonsku je 1,24 mil. km. Dálniční síť v roce 2003 zahrnovala 61,2 tis. km dálnic a rychlostních komunikací. Železniční síť Japonska je jedna z nejhustších na světě. Značně rozvinutá je i letecká doprava. Největší podíl na osobní přepravě má automobilová doprava (66 %), následovaná železniční (28 %), leteckou (5 %) a lodní dopravou (pod 1 %). Podíl silniční automobilové dopravy od 70. let neustále narůstá spolu s motorizací Japonska a výrazný růst zaznamenává i vnitrostátní letecká přeprava.Počet motorových vozidel v zemi v roce 2004 přesáhl 78,2 mil., z čehož je přes 51,9 mil. registrováno k provozu na veřejných komunikacích (z toho 42,6 mil. osobních aut, 7,4 mil. nákladních aut a cca 2 mil autobusů a ostatních vozidel).

4.7.3 Energetika

Japonsko má vysoce rozvinutý energetický sektor a patří k největším výrobcům a spotřebitelům energie na světě. Vláda přijala v roce 1998 základní strategický dokument pro oblast energetiky, který vytyčuje základní cíle země v energetice až do roku 2010. Cílem vlády je především snížit závislost země na dovozu ropy ve prospěch domácích zdrojů energie. S tím souvisí rozvoj jaderné energetiky, využívání geotermální energie a pokusy o využívání dalších netradičních energetických zdrojů.