„options“
Typy burz cenných papírů:

francouzský typ – burza je všeobecně přístupným shromážděním, ale obchody zde lze uzavírat pouze prostřednictvím burzovních dohodců (senzálů)
středoevropský typ – burza představuje uzavřené shromáždění, přístup zde mají pouze členové burzy
anglo-americký typ – burza je soukromoprávní organizace a přistup na burzu je omezen
Burza je kategorií ekonomickou i právní.

Jako ekonomickou kategorii ji lze chápat jako zvláštní formu trhu, jehož charakteristické znaky jsou:

zvláštní organizovanost tohoto trhu, zpravidla je k tomu účelu zřízena právnická osoba, která organizuje nabídku a poptávku
osobní omezenost trhu jen na určité subjekty
účastníci burzovního obchodu, kteří zaručují likviditu zboží
omezenost předmětu trhu jen na zboží o velkých objemech, zastupitelná a připuštěná na tento trh
fyzická nepřítomnost zboží, které je předmětem obsahu
trh, který se pravidelně opakuje na určitém místě
trh, který je postaven pod státní dohled
Burzu z právního hlediska můžeme vymezit jako právnickou osobu, jejímž předmětem činnosti je organizování trhu, to je kvalifikovaná činnost spočívající v soustřeďování nabídky a poptávky po zboží do určitého místa a určitého času. Umožňuje zároveň, aby na tomto místě a v tomto čase strana nabídky a strana poptávky uzavřely kupní smlouvu.

Funkce burzy lze členit na:

selekční
tržní – zabezpečování hromadného obchodu s cennými papíry, stanovení jejich kursu a zajištění likvidity
orientace kapitálu
urovnávání vztahů mezi úsporami a investicemi
konsolidační – krátkodobých dluhů bank
Burzu lze definovat jako vysoce organizovaný trh, vyznačující se těmito znaky:

slouží k uzavírání obchodů zastupitelnými předměty, s nimiž je přípustné obchodovat
předměty, s kterými se obchoduje, se normalizují na burze
burzovní obchody se konají pravidelně v určenou dobu a na určeném místě
obchodu na burze se smí účastnit pouze přesně vymezený okruh osob
Podrobnosti o vnitřní organizaci burzy cenných papírů obsahují stanovy a burzovní řád.

Burzovní orgány
Nejvyšším orgánem burzy je valná hromada. Statutárním orgánem je burzovní komora. Dalšími členy burzovních orgánů jsou předseda burzovní komory, generální tajemník , dozorčí rada a kursovní výbor.

Valnou hromadou je shromáždění akcionářů burzy, které se koná nejméně jednou ročně a svolává ji burzovní komora. Právo svolat mimořádnou valnou hromadu má burzovní komora i dozorčí rada, jestliže to vyžadují zájmy burzy. Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit i burzovní dohodci, generální tajemník a burzovní komisař. Působnost valné hromady vyplývá ze zákona č. 214/1992 Sb. a Obchodního zákoníku.

Burzovní komora jedná jménem burzy ve více záležitostech a řídí činnost burzy jako právnické osoby. Počet členů burzovní komory nemůže být vyšší než 24 a jejich členy volí a odvolává valná hromada.

V čele burzovní komory stojí předseda burzovní komory, který je zvolen z jejích členů. Burzovní komora může zřídit burzovní výbory. Tyto výbory mohou být stálé nebo dočasné a jsou složeny z členů burzovní komory i odborníků. Pravidla burzovních výborů určuje burzovní řád.

Generální tajemník burzy je orgánem burzy cenných papírů a současně jejím zaměstnancem. Je jmenován na základě výběrového řízení, které vyhlašuje burzovní komora.