ZAHRANIČNÍ OBCHOD
Téma: BURZY
Petr Ševčík

Historie burzovnictví
Pojem „burza“ se historicky vyvinul jako označení pro zvláštní druh shromáždění obchodníků, na kterém se uskutečňovala koupě a prodej zboží. Názory na původ vzniku tohoto slova se různí. Jedním z názorů je, že tento pojem pochází ze středověkého slova „bursae“, což byly kupecké koleje. Podle jiného názoru pochází z řeckého slova, které v překladu znamená kožený měšec, který byl umístěn na štítě v rodině Van der Beurse z Brugg. Ať už tento pojem přišel odkudkoli, rozšířil se téměř po celé Evropě.

Chápaní obsahu pojmu burza lze rozdělit do několika skupin:

Místo, kde se uskutečňují obchody
Schůzka pro obchodníky
Právnická osoba, která organizuje trh
Forma trhu
Charakteristickými znaky burzy jsou:

Zvláštní organizovanost trhu
Omezenost trhu jen pro určité subjekty
Omezenost předmětu na trhu
Fyzická nepřítomnost zboží
Trh, který se pravidelně opakuje na určitém místě
První období vzniku a vývoje burz v Evropě začíná ve 12. a 13. století v italských městech Janov, Lucca, Benátky a Milán. Pojem burza se začal používat nejdříve v belgických Flandrech.

Za zmínku rovněž stojí traumatická událost z roku 1929. Panika a krach na Wall Streetu byly předzvěstí dlouhé a bolestivé deprese, která se promítla prakticky do celého světa.

Členění burz
Burzy se vzájemně liší podle sféry činností a funkcí, které plní.

Z hlediska významu je dělíme na:

burzy národní
burzy mezinárodní
Z hlediska právní normy na:

burzy organizované státem, které mají statut
burzy jako korporace hospodářských organizací, většinou se jedná o akciové společnosti
Z hlediska předmětu burzovního obchodu se člení na:

burzy efektové – burzy cenných papírů
burzy devizové – bezhotovostní platební prostředky
burzy komoditní – zboží, které se dále člení na obecné či speciální
V současné burzovní terminologii se peněžní burzy skládají z:

burzy cenných papírů
burzy tzv. „Financial future", tj. termínových finančních obchodů
burzy finančních opcí, tj. prémiových opčních obchodů, tzv.