Ř malá odvaha českých zemědělců přejít na ekologické zemědělství.
Ř protože náklady na provozování ekofarem jsou vysoké z důvodu drahých organických krmiv, výrobní stroje, kontroly produktů…Na našem trhu je zatím malá iniciativa ze strany zpracovatelů mléka vyrábět bio výrobky.



Funkční výrobky
Ve výživářském výzkumu i průmyslu se zavedl nový termín, „funkční potraviny“ („functional food“). Má označovat specielně vyvinuté potravinářské produkty s kladnými účinky na určité „cílové“ funkce lidského organizmu (účinky, které přesahují jejich základní úlohu složek výživy). O. Korver z amerického Unilever Nutrition Centre je pro potřeby praxe jednoduše definuje jako „potraviny s deklarovanými zdravotními účinky, vědecky podloženými“.
Rostoucí zájem o tyto potravinářské výrobky a o potravinové doplňky vyplývá z několika skutečností. Za prvé, potravinářští výrobci hledají výrobky, které by jim umožnily zvýšit zisky, získat podíl na trhu a obstát v konkurenci. Za druhé, rozšiřuje se vrstva majetných lidí, kteří mají větší zájem (resp. obavy) o své zdraví. Příznivé účinky jsou uváděny na etiketách, a jsou podmínkou toho, aby výrobek byl označen a nabízen jako funkční potravina nebo potravinový doplněk (v praxi není hranice mezi oběma kategoriemi nijak přesně vymezena). Jiná otázka je, nakolik se příznivý efekt na zdraví skutečně projeví.
U některých potravin jsou jejich zdravotní účinky dávno známé: otruby působí proti zácpě, nenasycené mastné kyseliny snižují hladinu cholesterolu v plazmě a riziko koronárního onemocnění, potraviny s vysokým obsahem draslíku a nízkým obsahem sodíku snižují krevní tlak. Výrobci funkčních potravin ale hledají nové aktivní složky, pokud možno takové, které je možno patentově chránit.
Objevují se také nové poznatky o působení v potravě obsažených látek na imunitu, na růst, diferenciaci a vývoj organizmu, na funkce zažívacího traktu i na chování a psychologii. Ale výzkum v této oblasti zpravidla trvá dlouho. Navíc se zatím provádí jen v poměrně malém rozsahu. I když je pravděpodobné, že nové metody (např. sledování exprese genů) umožní přesnější a rychlejší poznání mechanizmů působení látek v organizmu, a že potravinářské společnosti budou vzhledem k boomu na trhu funkčních potravin výzkum dotovat více než dosud, nelze očekávat, že by bylo rychle nalezeno větší množství skutečně účinných látek. Vzniká proto obava, že některé výrobní společnosti neodolají pokušení a budou uvádět na trh i výrobky, jejichž deklarované vlastnosti nebudou dostatečně prokázány.
Hodně bude záležet na legislativě jednotlivých zemí. Evropská Unie zcela nedávno schválila pravidla pro zavádění „nových potravin“, ale ta se soustřeďují na otázky nezávadnosti (bezpečnosti), ne na kvalitu údajů o nutričních hodnotách.