Dnes jsou daňové ráje často označovány termínem offshore jurisdikce, což jsou státy světa, které svým legislativním systémem umožňují společnostem příznivý daňový režim. Offshore je obecný termín, který se vžil v odborném jazyce pro mezinárodní daňové plánování. Offshore společnosti jsou právnické osoby registrované v daňových rájích. Jasným motivem pro firmy jsou daňové úspory. Tato skutečnost je způsobena jednak neúměrným zdaněním ve vyspělých zemích včetně České republiky a také skutečností, že mnohé náklady vynaložené společností pro dosažení jejích příjmů vůbec nejsou za daňové náklady považovány. Poskytují výhody, které se v jiných státech nevysyktují – flexibilní zákon pro zakládání obchodních společností, žádné anebo jen symbolické daně a diskrétní bankovní služby. Jména majitelů společností nebo čísla jejich účtů přitom podléhají přísnému utajení. Většinou jde o malé země, z geografického hlediska s ne příliš výhodnou polohou pro zřízení výrobních závodů, které žijí z rybolovu, zemědělství a turistiky. Zahraniční investoři do těchto zemí přinášejí nové pracovní příležitosti a pomáhají celkovému rozvoji oblasti. Odhadovaný počet daňových rájů překračuje 200, přesné údaje však nikdo s neví. Většinou z nich se nachází v karibské oblasti (např. Aruba, Bahamy, Belize), další můžeme nalézl po celé zeměkouli (např. Švýcarsko, Jihoafrická republika, Malta, Hong Kong, Libérie). Hlavními faktory, které akcelerovaly rozvoj offshore služeb během posledních dvaceti let a budou jistě ovlivňovat vývoj v dalších letech jsou:
Ř rozvoj telekomunikací, který "zmenšil" naší planetu a umožnil on-line spojení s dříve odlehlými oblastmi
Ř internacionalizace společností - velké nadnárodní společnosti ztrácejí vazbu na konkrétní zemi vzniku, jejich akcie jsou v držení akcionářů z různých zemí
Ř globalizace ekonomiky - velké společnosti disponují pobočkami ve velkém množství zemí a mohou investiční prostředky soustředit v oblastech s výhodným daňovým režimem. Historie daňových rájů

Dějiny daňových rájů sahají do hluboké minulosti. Již antičtí obchodníci používali malé ostrůvky v okolí Athén jako překladiště pro své zboží, aby se vyhnuli 2% clu, uvalenému na dovoz a vývoz do města. Ve středověku měly daňové úlevy obchodníci v londýnském City a německá Hansa těžila z rozsáhlých daňových smluv. V 16. – 18. století byly daňovým rájem nizozemské Flandry, které minimalizovaly cla v přístavech.