dialog o jeskyni, hlavní hrdina Sokratés), dialektické myšlení jako metoda pronikání k všeobecně platnému
zabýval se politikou (demokracii odmítá, navrhuje totalitní stát řízený filosofy)
1. metafyzik, svět je přísně oddělen na ideální a materiální, tedy dualista; duše procházejí těmito dvěma světy
Duše (nús) - 2 části jako alegorie: vozataj s koňmi - rozum (duše nesmrtelná), srdnatá mysl a žádostivost (duše smrtelná)
a) duše lpějící na žádostech - musí se odčinit, obdrží nový životní los a reinkarnuje se
b) rozumná duše se po smrti dostává do říše idejí, idea - něco obecného, netotožného s věcmi a nezávislého na nich; duše je schopna se rozpomínat (anamnésis) na říši idejí, je k tomu puzena (érós), aby dospěla k pravdě
3 nejvyšší ctnosti: moudrost, statečnost, uměřenost a spravedlnost
Novoplatonismus - most mezi Platónem a křesťanstvím, PLOTÍNOS (205-270) - jak z jedné ideje vznikají mnohé věci? - bytí přetéká (emanuje) do světa jsoucen
- extází (zřením) můžeme vniknout do světa idejí

ARISTOTELÉS (384-322)
Nejvýznamnější filosof antiky, žák Platónův, studoval Akademii, zakladatel školy peripatetiků a mnoha věd (logiky a přírodních věd), učitel Alexandra Makedonského
vše je vytvořeno Bohem, ale ten již do děje nezasahuje (teleologie)
arché dělí na potenciu (možnost) a na tu část, která je součástí jsoucen (energiá), ty se pak skládají ze substance (je pro vše stejná) a z případku (akcidentu), ten se projevuje jako forma (pohlaví u člověka) a ještě jako odlišnost u každého jedince
určil 10 zákl. pojmů, ten nejdůležitější - substance
pohyb vzniká spojováním látky a formy; existují 4 příčiny pohybu
a) látková (železo)
b) formální (sekyra)
c) příčinná (člověk, chce vyrobit sekyru)
d) účelová (sekání dřeva)

opozici proti Platonovi: Platonova koncepce svět nevysvětluje, ale komplikuje, protože zavádí ještě svět idejí. Podle Aristotela je nemožné, aby "...podstata existovala odděleně od toho, čeho ona je podstatou." Snaží se myšlenkově se dobrat podstaty! Co je ve věcech, předmětech, lidech
zavádí pojem látka (hýlé ) a forma (morfa)
Forma a látka na sebe působí věčně. Základní forma (čirá forma) je dokonalá a může být jen jedna - Bůh - prvotní hybatel,
Vesmír se dělí na dvě části. Horší je pod měsícem - to je země. Středem celého vesmíru je země (geocentrismus) a kolem ní věčně krouží nebeská tělesa. Za stálicemi, jež jsou od země nejdále, trůní první hybatel, který vše uvádí do pohybu.