Éter - látka, která zaplňuje celé nadměsíčné prostředí a nikdy se nemísí se zemskými látkami
Člověka chápe jako bytost společenskou, politika má být užitá etika (hledá dobro pro obec či stát), základním kamenem je společnosti je rodina, střední stav je těžiště státu, otroctví je dané od přírody
HELÉNISTICKÁ FILOSOFIE
STOICISMUS (nejvýznamnější směr v tomto období, řecká a římská etapa)
Představitelé: ZENÓN Z KITIA (342-270), LUCIUS ANNAEUS SENECA (6př.n.l.-65), EPIKTÉTÓS (50-138), MARCUS AURELIUS (121-180)
Filosofie:

Vrcholem stoického systému etika, adiafora - zlhostejnění vůči vnějšímu světu, apateia, ataraxia těmito způsoby dojít k blaženosti
Logika jako umění vést monolog, dialektika jako umění vést dialog
Svět je jako živé těleso, existuje jen o, co je tělesné (materialismus), monismus, panteismus - svět jako živý bůh, nesmrtelný, dokonalý, nepřipouštějící zlo, člověk je oproti bohu nedokonalý
Smýšlení (nikoliv čin) je kritériem mravního jednání člověka
Nic se neděje náhodou, řád je daný od boha, pneuma = původně vzduch, vanout, zde synonymum pro boha, světového ducha
Époché - zdržení se soudů jako výraz nemožnosti dosáhnout obecně platného poznání

SKEPTICISMUS
Několik etap, představitelé: PYRRHÓN z ELIDY (360-270), AINESIDÉMOS (1.stol.př.n.l.), SEXTUS EMPIRICUS (200-250)
Filosofie:

Skepsis - jako hledání pravdy, která nevede k nalezení jistoty, polemika ze Sókratem - nemožnost absolutního poznání, agnosticismus
Podobně jako stoikové époché
Antitetická metoda skeptiků - rozpor mezi zkušeností a jejím racionálním vyhodnocením, zkušenost je nepopiratelná, ale jako taková nepoznatelná

EPIKUREISMUS

EPIKÚROS (341-270)
Posun v chápání předmětu filosofie - jako umění žít
Eidóla - jemné obrázky hmotné povahy, které se oddělují od věcí a způsobující vjemy
Doplnění atomistického učení - odchylky v pádu atomů (pareklinze) způsobují srážky atomů (repulse), i lidská duše je složena z atomů, bohové jsou složeni z nejjemnějších atomů, ale nezasahují do lidského světa
Etika: hédonismus: cílem člověka je získávání slasti a vyhýbání se strastem, atom je jako symbolické vyjádření individuálního sebevědomí člověka.