Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Aristoteles
Dátum pridania: | 03.12.2003 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | janie.m | ||
Jazyk: | Počet slov: | 1 353 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 5.1 |
Priemerná známka: | 2.99 | Rýchle čítanie: | 8m 30s |
Pomalé čítanie: | 12m 45s |
spisy politické – „Politika“, celkem 8 knih, k nimž je nutné zařadit i historicko-politický spis „Ústava athénská“, jež byl objeven teprve v roce 1890. Politika je nejvýznamnějším Aristotelovým společenským spisem. Obsahuje vynikající rozbor problémů ve vztazích mezi vládnoucí a poddanou třídou, rozbor druhů ústav, problémy řízení obce, práce občanů ke prospěchu obce, problémy s výchovou dětí i problémy svobody a rovnosti mezi občany obce. Aristotelovy názory na postavení člověka v tehdejší společnosti byly vesměs vedeny zájmy střední vrstvy tehdejších athénských svobodných občanů. 6. spisy o literatuře a rétorice – „Poietika“, „Rétorika“, celkem tři knihy o řečnictví a jedna o básnictví.
3. Věda a filozofie
Aristoteles kladl velký důraz na zkušenost. Vědecká činnost byla pro něj nejvyšší ctností člověka a důležitým prostředkem při řešení společenských problémů. Je považován za zakladatele logiky, jako vědy ve vlastním slova smyslu. Pojmenování „logika“ je odvozeno od slova „logos“. Aristoteles sám ještě toto označení neznal, používal výrazu „analytika“. Logika je naukou o správném myšlení, přesněji o formách a metodách, nikoli o obsahu, správného myšlení. Nemůžeme ukázat, co musíme myslet, nýbrž jen, jak musíme v myšlení postupovat, abychom, vycházejíce od něčeho daného, dospěli ke správným výsledkům. To odlišuje logiku jako formální vědu od věd reálných.2 Za nejdůležitější části logiky považuje Aristoteles pojem, kategorii (termín, zavedený Aristotelem), soud, úsudek, důkaz a indukci.
Zda Aristoteles napsal nějaké vědecké dílo o rostlinách není jasné. Jisté je jen to, že se zabýval botanikou a je také pokládán za zakladatele zoologie (nauky o živočiších). Všechno živé má schopnost pohybu. K němu může dojít pouze tam, kde je kromě pohybovaného i pohybující. Pohybované je tělo a pohybujícím je duše. Vztah mezi tělem a duší je shodný se vztahem látky a formy – tělo je látka, duše je forma. Duši, pohybující tělem a formující ho, označil Aristoteles termínem „entelechie“, jež je dodnes hojně užíván. Poměrně známé je i Aristotelovo rozdělení věd na vědy (řecky epistémai) či filozofie (řecky filosofiai) teoretické, jež kladl na první místo, praktické a poietické. Filozofie teoretická má smysl v poznání samém. V jejím rámci rozeznával dále tyto tři vědy – teologickou filozofii, jež pokládal za první a nejvyšší, protože zkoumá neměnné, nemateriální a absolutní, filozofii fyzickou – teoretickou vědu o přírodě a filozofii matematickou, zkoumající kvantitativní stránky věcí. Tyto teoretické vědy – filozofie považoval za cennější než ostatní, tj.
Podobné referáty
Aristotelés | SOŠ | 2.9322 | 3951 slov | |
Aristoteles | SOŠ | 2.9281 | 1460 slov | |
Aristoteles | SOŠ | 2.9759 | 4957 slov | |
Aristoteles | SOŠ | 2.9735 | 756 slov | |
Aristoteles | GYM | 2.9941 | 1487 slov | |
Aristoteles | GYM | 2.9557 | 845 slov | |
Aristoteles | INÉ | 2.9934 | 178 slov | |
Aristoteles | GYM | 2.9588 | 380 slov | |
Aristoteles | GYM | 2.9954 | 880 slov | |
Aristoteles | GYM | 2.9964 | 2233 slov |