Logická slova a nepravdivost
V této kapitole se Russell zabývá zkoumáním vět, které lze dokazovat nebo vyvracet na základě vhodných dat vyvozených z pozorování. Abychom mohli takové věty zkoumat, musíme také zkoumat vztah víry nebo věty k něčemu, co obecně není vírou ani větou. Musíme místo toho zkoumat jen syntaktické vztahy mezi větami, z čehož vyvodíme nepochybnou nebo pravděpodobnou pravdivost či nepravdivost. Při takových úsudcích se uplatňují tzv. „logická slova“. Jsou to slova dvojího druhu: „spojky“ (jako např. „a“, „nebo“, „jestliže-pak“) a „obecná slova“ (např. „všichni“, „někteří“). S větami a jejich složením Russell pracuje jako s molekulami a s atomy- věty, které obsahují spojky nazývá „molekulárními“ větami a za „atomy“ považuje složky věty, o nichž pomocí spojek něco vypovídáme.
Russell dále říká, že je-li dána nějaká věta „p“, můžeme v ní věřit nebo nevěřit. Ale ani jedno není primárním užitím věty, neboť primárním užitím věty je vyjádření víry v něco jiného. Kápne-li na můj nos nějaká kapka vody, řeknu „prší“. A právě to lze nazvat primárním tvrzením, při němž neupínáme pozornost na větu, ale naše věta se bezprostředně vztahuje k něčemu jinému, totiž k dešti. Tento druh tvrzení nemá žádnou odpovídající negaci. Pokud se zeptáte, zda „prší?“, mohu odpovědět „ano“ nebo „ne“, odpovím-li „ano“, říkám tím, že věta „prší“ je pravdivá a naopak. Je zde otázka, zda bychom mohli větu „neprší“ interpretovat ve významu, že věta „prší“ je tedy nepravdivá. Můžeme říci, že účelem poznání je popisovat svět a to, co činí vjemový soud pravdivým (nebo nepravdivým) je obecně něco, co by stále ještě bylo faktem, kdyby ve světě neexistovaly vůbec žádné soudy. Z toho nám ale vyvstává řada otázek, jak Russell uvádí na příkladě: žlutost blatouchu je fakt, který musíme při popisu světa uvést, existovala by však nemodrost blatouchu, kdyby neexistovaly žádné soudy? Nemusíme při vyčerpávajícím popisu blatouchu náhodou uvést také všechny barvy, které nemá? Naše vnímání vede ke vzniku negativního soudu jen tehdy, jestliže jsme již o něm učinili kladný soud nebo jestliže jsme o něm uvažovali, jak je tomu například v situaci, kdy si vezmete cukr a domníváte se, že je to sůl. Když to ochutnáte, patrně zvoláte „toto není sůl“. V takovém případě dojde k střetnutí mezi ideou a vjemem: máte ideu chuti soli a vjem chuti cukru a tato odlišnost vás přivede k nepříjemnému překvapení.
Zároveň bychom se měli vyhnout používání předpony „ne“, jelikož je to nedefinovatelná složka faktů a měli bychom se pokusit o definice pomocí zákonu sporu. Zde nebudeme zabíhat do podrobností. Obecně účelem této Russellovy teorie je vysvětlit, jak mohou být negativní věty pravdivé a jak to lze poznat, aniž bychom museli předpokládat, že existují fakta, o nichž lze vypovídat pouze ve větách, které obsahují slovo „ne“. Podle Russella je dále tvrzení nějaké oznamovací (indikativní) věty spjato se třemi momenty: za prvé s kognitivním postojem, toho kdo ji tvrdí- s vírou, pochybností a váháním; za druhé s obsahem nebo obsahy, jež jsou větou označené; a za třetí s faktem nebo akty, díky nimž je věta pravdivá nebo nepravdivá. Takovým faktům Russell říká „verifikátor“ nebo „falzifikátor“ věty. Ve větě „Dnes je úterý nebo středa“ je kognitivním postojem váhání, tato věta má dva obsahy (a to signifikace vět „dnes je úterý“ a „dnes je středa“. Verifikátorem této věty může být fakt, že je dnes opravdu úterý, nebo naopak fakt, že je středa a jejím falzifikátorem může být fakt, že je dnes nějaký jiný den.
V závěru své obsáhlé stati o jazyku, se Russell zabývá problémem „obecného poznání“, kterým rozumí poznání pravdivosti či nepravdivosti vět, jež obsahují slovo „všichni“ nebo „někteří“ anebo nějaké jiné ekvivalenty těchto slov.
Russellův přínos k analytické filozofii
Ve stejném období, kdy Russell použil logiku pro vysvětlení základů matematiky, pokusil se pomocí logiky objasnit témata filozofie. Jako jeden ze zakladatelů analytické filozofie významně přispěl k řadě témat v této oblasti, včetně metafyziky, gnoseologie, etiky a politické teorie. Významně přispěl také k historii filozofie. Kromě analytické filozofie se dlouho zajímal o otázku, co je poznání a zda je možné.. Russellův přínos k různým tématům byl sjednocen jeho názory na význam vědeckého poznání a na důležitost vědecké metodologie, která je společná vědě i filozofii. V případě filozofie lze tuto metodologii popsat pomocí logické analýzy. Russell často tvrdil, že ve svou metodologii má větší důvěru než k jiným filozofickým závěrům. Russellova metodologie byla založena na vytváření a testování hypotéz pomocí zvažování důkazů, přesné analýzy problematických předpokladů s využitím principů logiky prvního řádu. Russell byl přesvědčen, že použitím nové logiky filozofové budou schopni nalézt "logickou formu" tvrzení přirozeného jazyka. Tato logická forma filozofům umožní vyřešit problémy nejednoznačnosti, způsobené použitím přirozeného jazyka. Filozofie pak nemusí zkoumat metodologii nějakého oboru. Podobně jako v matematice, také ve filozofii lze použít logické nástroje. Podle Russella úkolem filozofa je objevit logicky ideální jazyk, který bude zjevovat skutečnou podstatu světa takovým způsobem, že mluvčí nebude zmaten strukturou přirozeného jazyka. Pouze atomická fakta lze kombinovat do molekulárních fakt popisu světa. Ideální jazyk by měl být schopen vytvářet popis světa pomocí kombinací logickými spojkami jako je "a" a "nebo".
V roce 1950 Bertrand Russell obdržel Nobelovu cenu za literaturu a ve své řeči při jejím převzetí znovu zdůraznil témata související s jeho společenskou aktivitou. Bertrand Russell zemřel 2. února 1970
Na závěr si můžeme položit několik otázek.
· Sám Russell se ptá, zda je mohou dvě osoby vnímat totéž „toto“ a jestliže mohou, za jakých okolností?
· V roce 1911 napsal, že jednou z největších otázek je, zda vůbec lidské bytosti mohou něco vědět, a pokud ano, tak co a jak? (Tuto otázku považoval za nejzákladnější ze všech ostatních filozofických otázek.)
· Souhlasíte s jednou z jeho základních tezí, že jediný zdroj pravdy ve světě jsou exaktní vědy matematika a fyzika?
Elvíra
Štvrtok, 21. novembra 2024
Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
