Brain Simulator Reply
Možnost řešení problému jiných myslí je ze Searlových pozic ztížena i tím, že dokonce ani vyčerpávající napodobení neurobiologických procesů mozku není dostatečnou podmínkou připsání mentálních stavů. Toho se týká třetí námitka proti Čínskému pokoji, která navrhuje vytvořit zařízení, jež by simulovalo formální strukturu synapsí v mozku originálního Číňana. Takovémuto systému by potom bylo třeba přisoudit kognitivní stavy; nebo by naopak bylo nutné popřít kognitivní stavy rodilého mluvčího.

Takové zařízení, tvrdí Searle, je zaměřeno na nevhodné věci v mozku. Dokud bude simulovat pouze formální strukturu sekvencí neuronálních aktivací na synapsích, nebude nikdy simulovat to, co je opravdu důležité - kauzální vlastnosti mozku, schopnost produkovat intencionální stavy. Z jeho odpovědi se však nedozvíme, proč (když nahradíme mozkový substrát funkčně ekvivalentní bází) není možné systému připsat kognitivní stavy. Zdá se, že mozek má kauzální sílu a od ní odvislou intencionalitu prostě jen díky tomu, že je "to pravé maso".14

3.b) FUNKCIONALISTICKÁ TEORIE MYSLI
"...namísto rozpoznání toho, že vědomí je esenciálně subjektivní, kvalitativní jev, mnoho lidí mylně předpokládá, že jeho esencí je ovládací mechanismus nebo jistý typ množiny dispozic k jednání či počítačový program."15
Ve velmi zjednodušené formě jsou myšlenky funkcionalismu pohrobkem imitační hry Alana Turinga,16 který proklamuje behaviorální kritéria při přisuzování mentálních stavů libovolnému systému. Nelze-li z chování rozlišit mezi strojem a člověkem, pak stroj je inteligentní. Funkcionalismus reviduje značně redukcionistické postoje behaviorismu a tvrdí, že mentální stavy jsou funkcionální stavy komplexních systémů, šířeji: že pro každý mentální stav lze nalézt funkcionální stav takový, že mezi nimi platí type-type identita.

Myšlení je organizačně invariantní vlastnost komplexních systémů, která může být duplikována artificiálními systémy s ekvivalentní sekvencí funkcionálních stavů. Implementace (instanciace, ztělesnění) relevantního algoritmu je zárukou toho, že systém bude mít mysl.17
Funkcionální izomorfizmus (např. mezi vlastním mozkem a mozkem Karla Gotta) je relace přístupná perspektivě 3.osoby, je v užším smyslu epistemologicky objektivní, je detekovatelná z Frege-Schlickovy perspektivy, je odhalená "vědeckému pohledu odnikud". Proto není nutné revidovat minimalistický program kognitivních věd a vystačíme si se zcela standardním redukcionistickým postojem, s dobře nabroušenou Occamovou břitvou.

KAPITOLY ZE SOUČASNÉ (ZEJMÉNA ANALYTICKÉ) FILOSOFIE
[Filosofické myšlení pro lidi, kteří se nebojí ničeho, dokonce ani matematiky]
Anotace: Přednáška je jednou z alternativ kursu filozofie pro studenty nefilozofických oborů FF UK (pro splnění požadavku z filosofie v rámci společného základu), První semestr je tvořen přednáškou Úvod do analytické filosofie (která je současně povinná pro studenty oboru logika a volitelná pro studenty oboru filozofie). Je historickým úvodem do dominantního filosofického směru XX. století - analytické filosofie. Důraz je přitom kladem nikoli na historická fakta, ale spíše na vývoj filosofických otázek, názorů a metod, o které šlo. Systematicky budou rozebírána zvláště díla G. Frega, B. Russella, R. Carnapa, L. Wittgensteina a W.V. Quina.Druhý semestr je věnován podrobnějšímu rozboru a tří problémových okruhů nedávné a současné filosofie; a to částečně na základě rozboru relevantních textů. Z filosofů bude pozornost věnována D. Lewisovi, S. Kripkemu, A, Turingovi, W. Sellarsovi, R. Rortymu a D. Davidsonovi a dalším.Annotation: The lecture is one of the options of the obligatory philosophical course for the students of non-philosophical programs of FF UK.

The first semestr is constituted by the lecture Introduction to analytic philosophy, which is at the same time an obligatory course for the students of logic (and an optional one for those of philosophy). It is a historical introduction to the dominant philosophical stream of XX. century - analytic philosophy. Thereby the focus is put not on historical facts, but rather on the evolution of the philosophical questions, views and methoed involved. Especially the works of G. Frege, B. Russell, R. Carnap, L. Wittgenstein and W.V. Quine are discussed in detail. The second semestr is devoted to a more detailed of three ranges of problems of recent and contemporary philosophy; also some texts will be discussed. The philosophers which will be in focus include D. Lewis, S. Kripke, A, Turingi, W. Sellars, R. Rorty and D. Davidson.
Sylabus:I. semestr:CO JE TO ANALYTICKÁ FILOSOFIE?Dva póly filosofie a jejich oddělení v našem století; Klíčoví analytičtí filosofové a jejich díla; Analytická filosofie v Česku "ZLOMIT MOC SLOVA NAD LIDSKÝM DUCHEM": GOTTLOB FREGE Cesta za zpevněním základů matematiky; Fregovo pojmové písmo; Problém existence abstraktních objektů; Fregova sémantika; Trhlina ve Fregově systému a její důsledky"NOVÁ LOGIKA DÁVÁ MYŠLENÍ KŘÍDLA": BERTRAND RUSSELL Ve stopách Frega i Moora; Analýza určitých popisů jako paradigma logické analýzy; Logický atomismus;

Teorie typů "VĚDECKÝ SVĚTOVÝ NÁZOR NEZNÁ NEŘEŠITELNÉ ZÁHADY": RUDOLF CARNAP A VÍDEŇSKÝ KRUH Carnap Vídeňský kruh; Logický empirismus a výstavba světa; Podstata filosofie a verifikační kritérium smysluplnosti; Logická syntax jazyka; Na prahu relativismu; Znovuobjevení sémantiky; Extenze a intenze "BOJ PROTI ZAČAROVÁNÍ ROZUMU PROSTŘEDKY JAZYKA": LUDWIG WITTGENSTEIN Patří všechny nezodpověditelné otázky na filosofické smetiště? Tractatus logico-philosophicus; Od logického atomismu k jazykovým hrám; Problém pravidel; Wittgensteinovo chápání filosofie VZESTUPY A PÁDY "NOVÉ LOGIKY": HILBERT, GÖDEL, TARSKI A SPOL Axiomatická metoda; Hilbertův program; Gödelův důkaz; Tarski a pravdivost "JAK DĚLÁME VĚCI SLOVY": RYLE, AUSTIN A SPOL. Ryle a systematicky zavádějící výrazy; Strawson a denotování; Austin a klasifikace řečových aktů; Grice a diskurz "ONTOLOGIE REKAPITULUJE FILOLOGII": WILLARD VAN ORMAN QUINE Zkřížení analytické filosofie s pragmatismem; Kritika dogmat empirismu; Holistické pojetí jazyka; Naturalizovaná epistemologie a reglementace jazykaII. semestrLOGICKÁ ANALÝZA JAZYKA A FORMÁLNÍ SÉMANTIKA Je možné význam formálně explikovat?;

Možné světy a modální logika; Intenzionální logika; Kripkeho teorie rigidních designátorů; Propoziční postoje a hyperintenzionální sémantika; Kontexty a dynamická sémantika; FILOSOFIE MYSLI Mohou stroje myslet?; Alan Turing a jeho následovníci; Turingova teze: pro a proti; Jak přemýšlíme o něčem?; Mysl a tělo; Funkcionalismus a jeho k ritika; Filosofie mysli a obrat k jazyku POSTANALYTICKÁ FILOSOFIE Od atomismu k holismu; Sellars a "mýtus daného"; odvrat filosofie vědy od pozitivismu; dědictvím pozdního Wittgensteina; Rortyho "antiesencialismus"; realismus nebo relativismus?; Davidson a "třetí dogma empirismu"; Brandomův inferencialismus Syllabus:I. semestrWHAT IS ANALITIC PHILOSOPHYGOTTLOB FREGEBERTRAND RUSSELLRUDOLF CANRAP AND THE VIENNA CIRCLEORDINARY LANGUAGE PHILOSOPHYPHILOSOPHICAL CONSEQUENCES OF THE DEVELOPMENT OF MODERN LOGICWILLARD VAN ORMAN QUINEII. semestrLOGICAL ANALYSIS OF LANGUAGE & FORMAL SEMANTICSPHILOSOPHY OF MINDPOSTANALYTIC PHILOSOPHY
Přednáška nepředpokládá žádné speciální znalosti.
Výstupní atestace: zkouška