OKRUHY K MAGISTERSKÉ ZKOUŠCE Z TEORIE A FILOSOFIE KOMUNIKACE

I.I. Epistemologie a filosofie vědy
1.1. Logický empirismus Vídeňského kroužku.
Historie, manifest Kroužku, fyzikalismus, protokolární věty, antimetafyzika, postavení psychologie, sociologie.
2.2. Filosofie jako logická analýza jazyka.
Carnap, logická syntax jazyka, analytické a syntetické věty, pojem verifikace, kritérium smyslu, Ingardenova kritika.
3.3. Deduktivní výstavba vědeckých teorií.
Universální a singulární tvrzení, dedukce, indukce, problém indukce, verifikace a falsifikace, empirické teorie a Popperovo demarkační kritérium.
4.4. Problém empirické báze vědeckých teorií.
Statut základních empirických tvrzení, jejich závislost či nezávislost na teoriích, psychologismus, problém zdůvodnění základních empirických tvrzení.
5.5. Verifikace a koroborace vědeckých teorií.

Verifikace hypotéz, koroborace vědeckých teorií, induktivní a pravděpodobnostní logika, testovatelnost vědeckých teorií.
6.6. Problém porovnávání teorií.
Pojem verisimilitude, otázka nesouměřitelnosti vědeckých teorií.
7.7. Vědecké teorie a metafyzické výzkumné programy (Darwin, Freud, společenské vědy).
8.8. Determinismus a indeterminismus.
Klasické pojetí determinismu, Popperův indeterminismus, deterministický chaos.
9.9. Problém mysli a těla.
K. Popper a jeho teorie tří světů.
10.10. Vědecké revoluce.
Struktura vědeckých revolucí u T. S. Kuhna, pojetí vědy u Paula Feyerabenda, I. Lakatose.

II.II. Analytická filosofie a filosofie jazyka

11.11. Filosofické názory na jazyk v 17. – 19. století.
Racionalistické a empirické názory (Descartes, Port-Royalská škola, Leibniz, Hobbes, Locke, Komenský); lingua characteristica a calculus ratiocinator – snahy o dokonalý univerzální jazyk. Srovnávací a historická gramatika 19. století (J. Grimm a W. v. Humboldt); pozitivistická lingvistika mladogramatiků.
12.12. Jazykový relativismus.
E. Sapir a B. L. Whorf.
13.13. Syntaktické struktury.
Generativní gramatiky, transformační gramatiky, sémantika – N. Chomsky, G. Lakoff a další.
14.14. Obrat k jazyku – Gottlob Frege.
Smysl a význam, pojem a předmět, funkce a pojem, myšlenka.

15.15. Vznik matematické logiky – Gottlob Frege.
Základní ideje “Pojmopisu“ a jejich vznik z kritiky jazyka.
16.16. B. Russell a G. E. Moore – dva pohledy na jazyk.
Dokonalý jazyk, logický atomismus, definitní deskripce, denotace (Russell) – hovorový jazyk jako základ (Moore).
17.17. L. Wittgenstein – Tractatus.
Strukturální a funkcionální vztah mezi fakty, myšlením a jazykem; vyslovitelné a nevyslovitelné, zobrazitelné a nezobrazitelné.
18.18. L. Wittgenstein – pozdní filosofie jazyka.
Filosofická zkoumání, Diktáty, jazykové hry.
19.19. Problém vlastních jmen.
Mill, Frege, Wittgenstein, Kripke (a možné světy), Burge.

20.20. W. v. O. Quine a Donald Davidson.
Radikální překlad, neurčitost překladu, kritika rozlišení analytický – syntetický.
21.21. Obrat k přirozenému jazyku – J. L. Austin, Paul Grice.
Performativní výpovědi, řečové (mluvní) akty. Intencionální sémantika, konverzační implikatury (teorie významu, logika a konverzace).
22.22. John Searle a řečové akty.
Rozvinutí teorie řečových (mluvních) aktů a intencionální sémantiky u Johna Searla.

III.III. Fenomenologie a hermeneutika

23.23. Vnik fenomenologie, E. Husserl. Fenomenologická analýza.
24.24. Rozvoj fenomenologie, Fink, Scheler, Patočka.
25.25. Heidegger a problém řeči bytí, hermeneutika.
26.26. Koncepce umění ve fenomenologii (Ingarden) a hermeneutice (Gadamer).
27.27. Gadamer a rozvoj hermeneutiky.
28.28. Habermas a teorie komunikativního jednání.
29.29. Postmodernismus a jazyk.

OKRUHY K MAGISTERSKÉ ZKOUŠCE Z JAZYKA A KOMUNIKACE
I.I. Obecná jazykověda

1.1. Jazyk a řeč jako předmět jazykovědy (pojmy a fakta), jejich základní charakteristika. Vztah lidského myšlení a bytí, společenských vztahů a přírodních podmínek k jazyku. Univerzálnost a specifičnost jazyka, akt pojmenování a usouvztažnění. Ontogeneze jazyka, percepce jazyka, jazyk a teorie učení.
2.2. Jazyk jako uspořádaný systém (centrum a periferie, charakteristika). Přirozené jazyky, jazyky „umělé“ a formální. Vnitřní řád a stavba jazyka. Jazykové plány a roviny (principy segmentace, monémy a tagmémy, popis rovin: hláskosloví/hláska a foném, tvarosloví/ morf a morfém, stavba věty/syntagmém).
3.3. Úvod do lingvistické teorie dneška. „Vnitřní“ lingvistika. Jazykovědné disciplíny; terminologie (předmět, metody, prostředky; literatura). Jazykověda a jiné vědy. Lingvistická metodologie. Diachronie a synchronie. „Vnější“ lingvistika. „Hranice“ jazykovědy.
4.4. Větná závislost. Věta a výpověď. Valence a kolokace (pojmy). Syntaktické členy. Větná predikace. Aktuální členění větné (jádro a východisko, téma a réma, diatéma a diaréma, pojmoslovné shody a rozdíly).

5.5. Problematika komunikace (jazyk a komunikace). Model verbální komunikace a funkce jazyka (zejména komunikativní). Mluvní (řečové) akty a teorie řečové činnosti, teorie sociální komunikace. Koherence a koheze textu, kontext a diskurs (textová lingvistika, textém, kompozice textu).
6.6. Jazyk psaný (písemná forma), jeho funkční specifika, otázky vztahu psaného a mluveného projevu. Výrazové prostředky (akustické, písmeno - grafém). Typy písma a jeho vývoj. Typy pravopisu, český pravopis a jeho vývoj. Typy transkripce. Mluvený projev a výslovnost. Styl promluvy a rétorika.
7.7. Jazyk rodný a cizí, národní a státní. Jazykové situace. Stratifikace národního jazyka (a jeho útvary z hlediska struktury). Spisovný jazyk a běžně mluvená řeč (mluvní standard, pojetí spisovnosti, postoje k jazyku, rodný jazyk a rodilý mluvčí), vývojové tendence. Pojem normy, úzu a kodifikace (názorové směry; spory o spisovnost a jazyková kultura).

8.8. Lingvistika a sémiotika. Znakový charakter jazyka (teorie jazykového znaku), sémiotický trojúhelník. Jazyk jako systém (langue, kompetence) a mluva jako realizace systému (parole, performance, text). Paradigma a syntagma.
9.9. Onomaziologie a sémaziologie. Základy lexikální sémantiky: polysémie a homonymie. Denotace a reference. Definice, popis významu, princip jmen obecných a vlastních. Smysl a význam, intenze a extenze v jazyce. Základní sémantické vztahy: synonymie a antonymie, (ko)hyponymie a hyperonymie. Lexém, frazém a idiom, sémy, sémémy a gramémy. Základní slovotvorné pojmy.
10.10. Názory na původ jazyka (jazyků). Fylogeneze jazyka. Jazyková prehistorie („prajazyky“) a historie. Typologie jazyků, typologická a genealogická klasifikace. Mnohost jazyků a jejich srovnávání. Blízkost jazyků prvotní (jazyková rodina) a druhotná (jazykový svaz). Monogeneze a polygeneze. Nostratická teorie, teorie Proto-World a jejich vliv na jazykovědné myšlení.
11.11. Vývoj jazykovědy (antika, středověk, indoeuropeistika a komparatisté, mladogramatici, ženevská škola a Ferdinand de Saussure. Strukturalismus, Pražská škola a její pojetí struktury jazyka i funkce, vliv ve světě (Jakobson, Hjelmslev aj). Americký strukturalismus a antropologické směry. Generativní lingvistika. Moderní lingvistické směry (hraniční disciplíny). Pragmatický obrat a kognitivní směry.