Mimointelektové příčiny neprospěchu žáků

13. MIMOINTELEKTOVÉ PŘÍČINY NEPROSPĚCHŮ ŽÁKŮ




Marie Vránová
3. semestr
Pedagogická psychologie





Učitel má možnost často jako první rozpoznat různé zvláštnosti a poruchy chování, které signalizují ohrožení normálního zdravého psychického vývoje žáka s důsledky pro jeho sociální začleňování. Upozorní specializované odborníky (psychology, psychiatry atp.) a ve spolupráci s nimi účinně pomáhá při jejich řešení.



Školní zralost
Stav dítěte , který zahrnuje jeho zdravotní psych. A i sociální způsobilost začít školní docházku a zvládnout požadavky školní výuky.U nás se zjišťuje orientačně při zápisu do první třídy, v případě pochybností v pedagogicko - psychologických poradnách.Na základě výsledků vyšetření nebo na žádost rodičů lze začátek školní docházky odložit, ve výjimečných případech uspíšit. (ped. slov. Mareš a Walterová)

Lateralita
Předností používání jednoho z párových orgánů.
• Leváctví –není poruchou ale přirozeným projevem.
• praváctví
• ambidextrie (nevyhraněná lateralita)
Násilné přecvičování leváctví, potlačování laterality může nepříznivě ovlivnit vývoj osobnosti.


Problémové děti - obtížné přizpůsobování se společnosti.

Podle symptomatologie problémovou mládež můžeme rozdělit do jedenácti skupin:
1. zvýšená psychická tenze
2. psychomotorická instabilita
3. infantilismus
4. disociální vývoj osobnosti
5. intropunitivní zaměření osobnosti
6. disharmonický vývoj osobnosti
7. parciální nedostatky poznávacích procesů
8. poruchy motoriky, lokomoce, praxie a laterality
9. sociální zanedbanost
10.subnorma intelektových schopností
11. maladaptivní profesní a studijní orientace

ad.1. asi u 20 -30 % naší populace.

- dítě si okusuje nehty
- stěžuje si na bolesti hlavy, nohou, břicha, mívá žaludeční potíže
- stěžuje si na závratě
- pomočuje se a to v noci i ve dne
- zakoktává se v řeči, koktá nebo se zajíká
- mění často barvu v obličeji
- zvýšeně se potí
- třes rukou, hlasu ( zejména při vyvolání ve škole)
- přecitlivěle reaguje na neúspěch, bývá často lítostivé, plačtivé
- pomrkává často, má záškuby v obličeji, pohazuje rukou, ramenem
- pokašlává , posmrkává, aniž je nachlazeno (tiky)
- mne si často ucho, bradu, kroutí si vlasy, poštipuje se, cucá si palec
- úzkostlivě puntičkářské
- často se zasní a je duchem nepřítomné, vidí často fantastické předměty
- trpívá dysmorfobií ( tísnivě prožívá svůj vzhled a jeho změny)
- je zvýšeně duševně zranitelné
- je nejisté při jednání s jinými lidmi
- mívá strach z běžných věcí (výška, samota, tma,zvířata)
- obtížně se přizpůsobuje v těžších situacích (má sníženou frustrační toleranci)
- pocity trapnosti, vnitřního chvění a chaosu
- trpí trémou, má stavy úzkosti z posuzování druhými lidmi
- na dotazy učitele neodpovídá, ač písemně pracuje dobře a s dětmi o přestávce hovoří
- má nápadně nestejnoměrný pracovní výkon
- na konci vyučování si začíná hrát, pošťuchuje souseda, baví ho, je roztěkané, nesoustředěné na vyučování
- při ústním projevu se snadno zadýchá, unaví – hlásí se často na toaletu

Neuróza –choroba moderní společnosti

Úzkostná neuróza – obvykle nejvýraznější večer, může vést až k sebevraždě.Narůstá nejistota, někdy též podrážděnost.

Hysterická neuróza – můžeme pozorovat jak v oblasti duševní ,tak i tělesné.Hysterické reakce mívají mnohdy teatrální a bouřlivý průběh. Mají tendenci opakovat se.Muži i ženy s hysterickými sklony často velmi usilují o mimořádný úspěch ve společnosti a v povolání.Usilují o maximální akceptaci ze strany okolí.

Fobická neuróza – každá fobie je chorobný strach před určitým předmětem , osobou, nebo situací. O fobii jako neurotickém stavu mluvíme tehdy, jestliže si postižený uvědomuje pošetilost svého strachu, ale nemůže ho sám svou vůlí úplně potlačit.

Depresivní neuróza – chorobně smutná nálada, útlum hybnosti, útlum celé psychiky, zpomalenost a chudost myšlení.Tyto stavy mohou vést k sebevražedným pokusům.

Neurastenie (orgánová neuróza) – pokles pracovní energie, fyzická a duševní únavnost, denní ospalost, poruchy spánku, nechutenství, třesy, bolesti hlavy a páteře, závratě, pocity poruch různých vnitřních orgánů.
Mentální anorexie – vyskytuje se u dívek v pubertě a v adolescenci. Úbytky hmotnosti mohou v těžkých případech vést až na hranici možnosti organismu přežít.

Psychastenie – snížené sebevědomí,úzkostlivá ustaranost, malá průbojnost, nerozhodnost, abnormní tréma, fobie, abnormní vztahovačnost.Často situačně snížená výkonnost některých funkcí intelektu.

Hypochondrická neuróza – často soustředěná na žaludečně střevní oblast, nebo na oblast kardiovaskulární.

Předcházet neurózám , znamená předcházet konfliktům v rodině, ve škole i na pracovištích a usilovat o to aby žáci měli učební, studijní, pracovní a životní perspektivy a aspirace, bez nepřiměřených pocitů nejistoty a obav, bez náhlých změn životní situace.

ad.2. Jde o drobné poškození nervové tkáně, k němuž došlo v období před narozením , při porodu nebo brzy po něm. Promítá se do duševního vývoje, a tedy i do chování dítěte :

Nápadně nerovnoměrný vývoj - V některých složkách je dítě zcela normálně či nadprůměrně vyspělé, v některých je však velmi opožděno.

Zvýšená pohyblivost až neklid – nevydrží chvilku v klidu – předvádění se, šaškování, někdy i formou rušivých provokací. Dítě chce být často někde jinde než právě je.

Nesoustředěnost, těkavost –dítě je takřka bezmocné proti rušivým vedlejším podnětům.

Nápadné výkyvy nálad a duševní výkonnosti – bývají období, kdy pro neklid a dráždivost nelze takové dítě dobře zvládnout, jindy dovede být poměrně pozorné a klidné.

Typické je, že jednou dostane z téhož předmětu jedničku a někdy naopak selhává.

Tělesná neobratnost – kontrastuje často s živostí.Dítě se těžko učí psát a píše neúhledně, ale grafická stránka natolik vyčerpává, že dítě díky této pozornosti nestačí kontrolovat a dopouští se mnoha pravopisných chyb.

Nedostatky v nadání – úroveň některých intelektových funkcí zaostává za úrovní ostatních rozumových schopností.

Dysortografie – porucha pravopisu znemožňuje dítěti zapsání všech písmen ve správném pořadí, včetně délek a měkkosti.Tato porucha často souvisí s dyslexií a dysgrafií.Těmto žákům je důležité poskytnout možnost ústního zkoušení i práci bez časového tlaku.
• umí sice psát písmena i číslice, ale jejich tvarem si není jisté, proto je často opravuje
• zaměňuje tvrdé a měkké slabiky a hlásky ( d – ď, di – dy)
• zaměňuje znělé za neznělé souhlásky (t-d, b-p)
• zaměňuje zvukově podobné hlásky (š-č, h – g)
• vynechává písmena, části slov i celá slova v těžších slovech a větách
• přidává písmena
• zaměňuje velká za malá
• má problémy s tvaroslovím
• nedovede složit a rozložit slovo na slabiky
• píše slova jak je slyší
atd.

Dyslexie – porucha schopnosti naučit se číst, úroveň čtení je výrazně nižší než všeobecná inteligence.

Dyskalkulie - porucha počtářských schopností.
• neumí seřadit různě dlouhé předměty podle velikosti, diferencovat geometrické tvary.
• Verbální dyskalkulie, není schopno vyjmenovat řadu čísel od největšího k nejmenšímu, číslo 12 čte jako 21, nebo zapíše číslo 18 jako 81 atd.
• Lexická dyskalkulie, zaměňují tvarově podobná čísla , mají taky problém s přečtením zápisů zlomků, desetinných čísel, mocnin.Hlavní porucha je v zrakovém vnímání, orientace v prostoru, zvláště v pravolevé orientaci.
• Grafická dyskalkulie, představuje neschopnost psát matematické znaky, zapomíná psát nuly, zápis je neúhledný a v geometrii má problémy s rýsováním, píše zrcadlově a místo číslic píše písmena.
• Operační dyskalkulie, je porucha počtářství, počítá si na prstech.

Dyspinxie - kresba je nápadně dětská.

Porucha učení znamená, že dítě má potíže v určitém předmětu nebo skupině předmětů ( např. má potíže se čtením, ale jde mu matika a naopak.) Důvodem slabšího prospěchu nemusí být zrovna intelekt!

Poruchy jsou většinou doprovázeny lehkou mozkovou dysfunkcí…

LMD – Je to porucha chování, a vztahuje se na děti téměř průměrné, průměrné, nebo nadprůměrné inteligence.Poruchy jsou v chování či učení v rozsahu od mírných po těžké poruchy, které jsou spojeny s odchylkami funkce v centrální nervové soustavě.
Můžeme se také setkat s jiným – novějším označením LMD a to ADHD neboli syndrom deficitu pozornosti spojený s hyperaktivitou.

Nejčastější příznaky
-nerovnoměrný vývoj jednotlivých duševních funkcí ( v něčem se dítě projevuje vyspěle a bystře, v něčem nápadně zaostává.)
-těžkopádné vyjadřování
-chybí orientace v prostoru ( plete si pravou a levou stranu, těžko se učí hodiny, dny v týdnu, měsíce)
-nápadně zvýšená pohyblivost, živost a neklid, někdy naopak těžkopádností a pomalostí
-obtíže se soustředěním
-impulzivní chování(často se perou, křičí a dostávají do sporů) = v kolektivu jsou méně oblíbeny
-dítě je nešikovné ( obtíže se psaním, kreslením, střiháním).