stol.Později jsou zemřelí pochováváni na hřbitovy okolo kostelů.
V katakombách se dochovaly mozaiky a barevné fresky i nápisy z dob prvních křesťanů. Často se jedná o poměrně primitivní malby náboženských symbolů, např. ryby nebo páva, fresky se vzkříšením Lazara, kříže, lodě apod. Staletí do tmy ponořené malby někdy mívají neobvykle živé barvy.
Nejdelší katakomby dosahují délky až několika kilometrů.



Nejznámější křesťanské katakomby v Římě jsou Kallixtovi na Via Appia ( jež jsou přístupny turistům, rozkládají se ve 3 úrovních na území asi 400 x 300 metrů. Dosud jsou zde známy chodby o délce asi 20 km. K nejznámějším v těchto katakombách patří papežská krypta se 4 sarkofágy a 12 urnami papežů a biskupů ze 3 stol. Krypta je spojena cubiculem, ve kterém je hrob sv. Cecílie. Nachází se zde výzdoba křesťanskými symboly a modlící se postava s rozpaženýma rukama – orant.),Domicillininy a Priscillininy. Ale existuje jich jenom v Římě přes 40. Byly budovány různými náboženskými řády (existují pohanské, židovské a křesťanské katakomby). Katakomby byly pěti, šestipodlažní a celková délka všech galerií je přes 700 km. Kolem 6 miliónů lidí zde bylo pohřbeno během 300 let. Pohřby do katakomb byly mnohem levnější než nadzemní hrobky ( hloubení v měkkém tufu bylo snadné) a takové hroby byly rovněž dobře chráněny proti zlodějům.



Malířství katakomb

Od konce 1. stol. až do 7. stol se stěny a stropy katakomb pokrývaly ornamentální dekorací i figurálními obrazy, jež vyjadřovaly křesťanské symboly formou soudobého římského malířství ( ti samí malíři malovali obrazy ve světských domech), rozkvět maleb spadá do 2. – 4. stol.
V malířství můžeme sledovat postupný odklon od pozdně antického iluzionizmu k schematismu, linearismu a plošnosti, který charakterizuje vývoj římského malířství, náměty dokládají postupné ustalování křesťanské ikonografie.
Obrazy byly malovány přírodními barvivy, převládají červená, okrová, bílá a žlutá.



Ikonografie
Z antického malířství se přejímaly mytologické náměty a ornamentika, takže křesťanské malby se na první pohled nijak nelišili od pohanských, záhy však antické motivy dostávaly křesťanský symbolický význam ( pastýřské a venkovské motivy symbolizovaly ráj, hostiny Poslední večeři Ježíše) a postupně se začaly objevovat i vlastní křesťanské symboly:

Palma-vítězství nad smrtí
Oliva – mír
Kotva – naději
Páv – nesmrtelnost
Ryba a beránek – Krista

Oblíbenými se staly motivy orantů a dobrých pastýřů nesoucích ovečku. Od 2. století byly také zobrazovány postavy Krista a P. Marie.