Zaujímavosti o referátoch
Ďaľšie referáty z kategórie
Kresťanská antika
Dátum pridania: | 13.07.2003 | Oznámkuj: | 12345 |
Autor referátu: | vinci | ||
Jazyk: | Počet slov: | 2 799 | |
Referát vhodný pre: | Stredná odborná škola | Počet A4: | 10.8 |
Priemerná známka: | 2.99 | Rýchle čítanie: | 18m 0s |
Pomalé čítanie: | 27m 0s |
Dostalo se i na náměty ze Starého (Noemova archa) a Nového zákona (Rozmnožení chlebů, Klanění tří králů), zobrazovali se i apoštolové, proroci a později i mučedníci. Symbol kříže se vyskytoval až od 4. století.
SOCHAŘSTVÍ
Protože se křesťané obávali z modloslužby, volná socha téměř vymizela. Prvními projevy byly spíše rytiny do tufu nebo kamene v podobě symbolů. Výjimku tvoří sochy dobrého pastýře jako symbolické zobrazení Krista a jeho péče o zbloudilé duše. 4.stol. přináší místo scén alegoricko – symbolických výjevy ze života apoštolů. V tomto století byl vytvořen nejstarší známý reliéf Krista ukřižovaného na dřevěných dveřích chrámu sv. Sabiny na Aventinu v Římě. Pozdější křesťanská skulptura byla také s oblibou polychromována.
Reliéfy starokřesťanské jsou vybudovány na starém schématu rozvinutém v podélném sledu vyprávěcím. Tento systém přejatý z antiky, byl nejlépe uplatněn na vnějších obvodových stěnách sarkofágů.
Reliéfní skulptura se rozvíjela také v oblasti syrsko-palestinské, z něhož se později vyvíjelo byzantské umění.
Sarkofág
Z prostých rakví ze dřeva a hlíny se vyvinula nádherná rakev starověku, která byla z mramoru, porfýrů nebo bronzu a byla umělecky zdobena. Reliéfy na starořímských sarkofázích (kamenných rakvích) ukazují mytologické scény, které představují alegorie záchrany lidské duše před smrtí.
Ty postupně vystřídaly křesťanské symboly vzkříšení a nesmrtelnosti (páv, strom života, holubice, vítězné věnce) a scény ze života Ježíšova.
Byl hlavním druhem křesťanské skulptury, jehož typ i výzdobu přejali křesťané z římské antiky. Od plastického reliéfu se stále více přecházelo k plošnějšímu a lineárnějšímu pojetí, od antického realismu ke stylizaci.
Slonovina
Tradice antického sochařství žila dál v drobných výtvorech ze slonoviny, např.desky knih a desky psacích tabulek (tzv. diptycha), relikviáře, skřínky na svitky. Po stránce slohové je zde vidět odklon od helénistické preciznosti, práce má určitou primitivnost, strohost, plošnost a strnulost.
ARCHITEKTURA
Nejprve byly využívány ony katakomby, později začaly vznikat kostely. Monumentální architektura se začala rozvíjet až ve 4. stol.
Zdroje: Řím, Florencie,Benátky, Dějiny umění 3 (Pijoan), Dějiny výtvarné kultury ( Bohumír Mráz), Dějiny výtvarného umění ( Alois Bauer), Dejiny umenia (Karol Thiry), Dějiny umění pravěku a starověku ( František Kubišta), Dejiny umenia 2 (Michail V. Alpato)