Nacházejí se v Římě, Neapoli, Konstantinopoli, a Reveně, některé baziliky měli až 9 lodí.


Ravenská architektura


Zaujímá zvláštní místo ve vývoji křesťanské architektury, slavnou dobu města dodnes dokládají baziliky ( S. Apolianere Nuovo – tento ariánský kostel z 6. stol. obdržel název po prvním ravenském biskupovi a jeho klenotem jsou dvě řady mozaik, obě zobrazují procesí mučeníků a panen nesoucích dary pro Ježíše Krista a Pannu Marii, S. Apolinare in Classe – má stěny odlehčeny arkádami), centrální baptisteria ( Ortodoxních- se nalézá v blízkosti římských trosek lázní a je nejstarší památkou v Reveně, S. Vitale ), mauzolea ( např. císařovny Gally Placide - z 5. stol., půdorys je v podobě latinského kříže, obsahuje valenou klenbu a bohaté mozaiky), byly vyzdobeny nádhernými mozaikami, štuky a mramorovou inkrustací. V Reveně vrcholí umělecký vývoj římské architektury a objevil se zde i vliv Byzance ( zejména mozaiková výzdoba), byly v ní také vypracovány všechny motivy, které převezme románská architektura ( obloučkový vlis, slepé arkády, lozeny atd. )





MALÍŘSTVÍ


lze rozdělit na monumentální a knižní, v katakombách se dále rozvíjí malba nástěnná, ale nikoli bez vlivu mozaiky jako vedoucího malířského druhu.

Počátky starokřesťanského malířství musíme hledat v katakombách, kde vedle vyrytých symbolů se objevovaly malby nástěnné, provedené obyčejnými římskými řemeslníky. Používala se dekorativní rostlinná výzdoba antického ornamentu a figurální prvky jen v malé míře.
Před pronásledováním křesťanů byl smyl malby utajen před nepovolanými do symbolů. Po uznání křesťanství státem nastoupil do popředí obsah historický s reálným zobrazováním dějů a osob. Barevná skvrna je hrubá, tah štětce přesně sleduje objem, kompozice je bezprostorová. V oblibě bylo malovat tzv. prosebníky ( oranty ). Na nejstarší římské křesťanské výzdobě v Kallistově katakombě v Římě z 2. stol. má figura symbolický charakter a představuje oranty, Dobrého pastýře a křest Kristův.

IKONOGRAFIE

Je nová umělecká forma monumentálního malířství, hl. postavou se stal Kristus v majestátu ( sedící na trůně v císařském hávu) jež se objevuje snad ve všech významných stavbách, častým symbolem byl kříž ( nástroj spásy), objevily se nové motivy jako je svatozář kolem hlavy Krista nebo světců, Kristův monogram, vedle epických námětů ze Starého a Nového zákona se zvláštní oblibě těšili alegorické postavy.


Nádherné a zářící barvy mozaik se zlatými nebo temně modrým pozadím vytváří sugestivní atmosféru pro působení nově usoustavněné teologie, začínající strnulost, symetrie a frontalita postav měli posílit ideologickou a reprezentační funkci obrazu.