Postupně se vytvořily prototypy umělecké tvorby, jež byly neměnné a ovládly malířskou produkci na další tisíciletí.
Malířská a mozaiková výzdoba stěn a stropů dosáhla vysoké umělecké úrovně. Náměty volila ze Starého a Nového zákona, objevují se ornamenty rostlinné a zvířecí. Nejrozšířenějším typem byla barevná figurální mozaika, ta byla používána nejen na stěnách, ale i pro výzdobu dlažby. V Římě Nebeský Jeruzalém v apsidě baziliky S. Pudenzia, rozházené předměty, zvířata a ratolesti na klenbě S. Constanza, biblické výjevy na stěnách baziliky S. Maria Maggiore (r. 432-446, např. Návštěva tří andělů u Abrahama), z Ravenny císaře Justinina a císařovnu Theodoru, oba s průvodem v chrámu S. Vitale (malíř jež zobrazil Justinina a jeho pomocníky asi r. 526 - 547, nám nabídl vznešený portrét byzantského císaře z poloviny 6. stol. Justinián – štíhlý, důstojný a čímsi vzdálený – je zobrazen spolu s biskupem, duchovními a s vysokými představiteli armády, což značí spolupráci církve se státem a odráží zbožštění králů, příznačné pro Římskou říši.), křest Kristův na klenbě babtistérií, klanění tří králů, průvod světců a světic v S. Apollinare Nuovo, postavy mučedníků v mauzoleu Gally Placidie.

Knižní malba
Knižní malířství navázalo na umění římské ve formě i malířském slohu. Od 4. století převažoval kodex nad antickým svitkem. Ilustrovaly se náboženské knihy, bible, žaltáře (kniha žalmů) a evangeliáře (kniha evangelií).
Z dochovaných kodexů patří k nejvýznamnějším Vídeňská Genesis ( první kniha Mojžíšova, 6. stol., purpurový pergamen, přechod od antického iluzionizmu k středověkému stylismu, kopie staršího rukopisu), Rossanský kodex ( 5. stol., purpurový pergamen, stříbrné písmo), a syrský evangeliář mnicha Rabuly ( r. 586, bohatá ornamentika), Pařížský žaltář (byzantská kopie z 9. stol. starokřesťanského rukopisu asi ze 4. stol.). Významnou památkou je Josefův svitek protože nám dává představu o ilustračním způsobu, který se uplatňoval na nedochovaných antických svitcích.