Sídlem učení je mozková kůra a nejsou automaticky zaktivovány nižší vývojově části mozku. (zajímavá publikace J. Holt – jak se děti učí, proč děti neprospívají).
2. smysluplný obsah – lépe se učíme co má pro nás smysl. Mozek hledá význam učení, je to pro něj odměna.
3. možnost výběru – by měla být akceptována v oblasti metod, jak se učíme. Každý má svůj styl učení a pokud se musí přizpůsobovat snižuje to jeho schopnost naučit se.
4. přiměřený čas – kladený apel, že učení se má zvládnout tak, aby byl schopen to vysvětlit druhému. V tradiční škole se čas podřizuje obsahu a ne naopak, což je chyba.
5. okamžitá zpětná vazba – zvládnutí tématu, vědět na jaké úrovni jsem jej zvládnul, slovní hodnocení dobře, špatně nebo známkou není dostatečné.
6. dokonalé zvládnutí – odcházíme až od uzavřené práce, až tehdy má smysl. str. 72 zamyslet se nad 1. doporučením – které se ve škole uplatňuje a pokud ne tak jak by se mělo postupovat, najít řešení.

Enkulturace, socializace a personalizace
Podobají se výchově, ale nejsou předmětem výchovy – výchova je předstupeň.

Instituce, metody, formy, výchovné prostředky, pomůcky
Výchovné prostředky
- jsou všechny skutečnosti přírodní a kulturní povahy a to jak věcné tak činnostní, které nepomáhají k dosažení výchovně vzdělávacího cíle.
Mezi výchovné prostředky řadíme instituce, ke kterým patří rodina, škola, různé organizace výchovy mimo vyučování, hromadné sdělovací prostředky a kulturní zařízení. V těchto institucích se naplňuje výchova.

Metody
- jsou považovány za způsob nebo cestu, kterou se můžeme dostat k výchovně vzdělávacímu cíli. Odpovídá na otázku, jak vychovávat, jaký prostředek zvolit.
Metody: pozorování, rozhovor, praktická činnost, četba a analýzy textu.

Formy
- organizační uspořádání nebo také určité omezení, ve kterém probíhá výchovně vzdělávací proces. Příkladem formy – individuální výuka, skupinová výuka, hromadná výuka, vyučovací hodina nebo blok (obyčejně spojení dvou vyučovacích hodin).

Pomůcky
- slouží k názornému přiblížení sdělovaného obsahu a díky demonstraci k lepšímu pochopení. Často se užívá tam, kde slouží jako náhrada reality.

Instituce – pedagogika II – prostudovat samostatně.
Metody
Ve starověkém Řecku Sokrates předával své zkušenosti, poznatky prostřednictvím rozhovoru – Sokratovský rozhovor. K novému učivu, jeho pochopení, dochází žák na základě svého vlastního poznání. Sokrates, když něco vyprávěl neopíral se o výklad, ale formuloval otázky, které druhého člověka nutily přemýšlet problémovými otázkami.