Člověk a vědomí. Problematika podstaty lidské existence. Filosofie hodnot. Člověk v situaci výchovy
Člověk a vědomí
Člověk je objektem výzkumu v pedagogice a v psychologii. Snaha poznat sebe sama byla již v Antice. Sokrates, řecký filosof spatřoval smysl poznávání okolního světa v sebe poznávání. Smyslem poznávání okolního světa je sebepoznání člověka. Člověk poznává okolí, přírodu, aby poznal sám sebe. Vědomí je schopnost uvědomovat si vlastní existenci – „Cogito ergo sum“, je to schopnost přináležející všem dospělým normálně vyvinutým lidem.

Podstata lidské existence
1) Lidská podstata je dobrá, člověk se narodí jako dobrý – teorie J. J. Rousseau, francouzský filosof 18. století. Problém ale je, že se člověk narodí do špatné společnosti, která člověka formuje do špatné podoby. Člověk by měl být vychováván co nejblíže přírodě, kde na něj nemohou špatné vlivy společnosti. Když však dospěje a vrací se zpět do společnosti, není schopen se do ní začlenit, protože není připraven na negativní vlivy, kterým se neumí bránit. Tento styl Rousseau se nazývá přirozená přírodní výchova – respektovat individuální vlastnosti člověka a dbát na jeho přirozené předpoklady, zájmy, schopnosti. Názory Rousseau bereme s rezervou, protože nebyl praktik.
2) Lidská podstata je zlá a ke zlu náchylná – o tom, že se člověk narodí s dědičným hříchem se píše již ve Starém zákoně. Tuto teorii zastával Schopenhauer a Freud, který napsal, že život je řetězec prolité krve a násilí a čím je společnost na vyšší úrovni, tím je člověk horší a krutější.
3) Lidská podstata není dobrá ani zlá – tuto teorii zastával J. Lock, anglický filosof. Člověk, když se narodí, tak se narodí nezatížen dědičností, čistý, bez zatížení genetickými faktory, je tzv. „Tabula Rasa“ – nepopsaná deska. Až vlivy prostředí, výchovy vytvářejí rysy člověka. Při poznávání je důležité, abychom poznávali skutečnost – objektivita. Pokud si něco nalháváme – přeceňování, sebepodceňování – má toto špatný vliv na vývoj člověka. Člověk je bytost, která se může opírat o intelekt, ale má také stránku - mravní, charakterovou, volní a dále složku citovou. Tyto tří stránky jsou důležité a velmi se ovlivňují. Ve škole je důležitá rozumová – intelektuální, avšak jsou opomíjené stránky charakterové a citová.

Filosofie hodnot
- Svoboda – důležitá hodnotová složka. Svobodou člověka se zabývá se ji směr existencionalistická pedagogika – svoboda je tvorba něčeho nového, něčeho co zatím ještě neexistovalo.