referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Vlasta
Streda, 19. februára 2020
Základy pedagogiky: zpracované otázky
Dátum pridania: 08.10.2004 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: Pavel2
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 7 944
Referát vhodný pre: Vysoká škola Počet A4: 31.4
Priemerná známka: 2.92 Rýchle čítanie: 52m 20s
Pomalé čítanie: 78m 30s
 
Základní znaky vědního oboru pedagogika
Pedagogika jako každý vědní obor má své následující základní znaky:
1. má přesně vymezený předmět výzkumu, kterým se také určuje postavení vědního oboru pedagogiky vůči ostatním vědám. Odvíjí se od něj teoretické zaměření i specifický druh vědní aktivity,
2. je určitým celkem, komplexem názorů – systémem,
3 .má své metody odpovídající vnitřní povaze předmětu a logickým zákonům myšlení.
V současné době třídíme vědy podle základních oblastí zkoumání na vědy přírodní (k nimž patří i vědy lékařské a zemědělské), technické a společenské. V tomto systému věd patří pedagogika k vědám společenským, i když se nutně musí vzhledem ke své složitosti a mnohostrannosti opírat i o poznatky věd přírodních a technických.

Funkce pedagogiky
Pedagogika má trojí navzájem úzce spjatou funkci:
poznávací – vědeckými metodami poznává podstatu, zákonitosti a vlastnosti pedagogických jevů a procesů, jejich vzájemné vztahy i směry vývoje,
praktickou (utvářející) – ověřuje výzkumem i praxí správnost pedagogických hypotéz,
prognostickou– zpracovává teoretické studie a projekty, které se stávají vědeckými podklady k provádění politiky státu v oblasti školství, výchovy a vzdělání.

3. Prameny pedagogiky. Vztah pedagogické teorie a praxe.

Prameny pedagogiky

Mezi základní prameny pedagogiky patří:
1. Historický vývoj výchovy – odráží se v dílech pedagogických myslitelů a v dochovaných pedagogických dokumentech. Jsou to:
a. archivní materiály, vztahující se k vývoji výchovných a vzdělávacích institucí,
b. literární díla, zabývající se výchovou a vzděláváním,
c. publikované dokumenty: zákony, směrnice, instrukce, programy politických stran,
d. učební plány, učební osnovy, učebnice, učební pomůcky, školní řády, třídní výkazy, třídní knihy, školní kroniky, záznamy o školním prospěchu žáků, písemné přípravy učitelů a další materiály výchovných a vzdělávacích institucí v určitých obdobích,
e. spisy významných pedagogů, vědců, politiků a kulturních činitelů,
f. pedagogický tisk a tisk z politické a kulturní oblasti, zabývající se problémy výchovy a vzdělávání,
g. monografické studie o významných pedagogických myslitelích, o vývoji dílčích pedagogických problémů, idejí, různých typů škol a výchovně vzdělávacích institucí.
2. Současná společenská a výchovná praxe – jejím studiem je možno zjišťovat vztahy mezi cíli výchovy, použitými prostředky a získanými výsledky.
3. Pedagogické experimenty – experiment jako druh praxe ověřuje hypotézy a stává se kriteriem poznání. Poznávání podstatných vztahů, souvislostí a vlastností pedagogických jevů na základě experimentu umožňuje jevy ovládat, zkvalitňovat nebo i nově vytvářet.

Vztah pedagogické teorie a pedagogické praxe.
Pedagogika, respektive pedagogické myšlení vzniká na určitém stupni společenského vývoje studiem a zobecňováním zkušeností z přípravy dětí a mládeže k životu, k účasti na vytváření materiálních a duchovních hodnot. Vzniká z nutnosti teoreticky zkoumat a řešit výchovné problémy tak, aby se realizovaly společenské zájmy v oblasti dorůstajícího pokolení. Pedagogická praxe, která byla zpočátku rozhodující, pociťovala v průběhu vývoje potřebu teoretického zpracování, které pak předbíhá praxi a ukazuje ji nové možnosti a cesty.
Pedagogická teorie je vždy abstraktního rázu, přesahuje svou obecností konkrétní situace, je zobecněním společného v jednotlivých situacích.
Pedagogická praxe se naopak snaží vyhovět konkrétním podmínkám a potřebám. Je proměnná, závislá na době a místu.
Pedagogická teorie se snaží proniknout k tomu, co je ve výchovném procesu základní, relativně neměnné. Nemůže však v sobě postihnout každý proměnlivý moment pedagogické praxe.
Pedagogická teorie a praxe se navzájem prolínají, jakékoliv odtržení vede vždy k vzájemnému úpadku. Teorie zdokonaluje praxi, ukazuje jí nové, efektivnější postupy a dokonalejší prostředky činnosti. Praxe ověřuje a opravuje teorii, je kriteriem pravdivosti výsledků lidského poznání a poskytuje teorii doklady a svědectví k zobecňování. Pedagogická teorie vždy vychází z praktické společenské potřeby a opět se do ní finálně vrací.
Jen znalost pedagogické teorie nemůže být zárukou úspěšné výchovně vzdělávací práce. K praktické pedagogické činnosti je nutno dále připojit aktivní a kladný vztah ke společnosti, k lidem, které vychováváme a k vlastní pedagogické práci. Dále je nutné osvojit si praktické pedagogické dovednosti a návyky, které umožní aplikovat teoretické závěry v každodenní výchovně vzdělávací praxi.
 
späť späť   1  |  2  |   3  |  4  |  5  |  ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.