referaty.sk – Všetko čo študent potrebuje
Ľudomila
Pondelok, 16. septembra 2019
Základy pedagogiky: zpracované otázky
Dátum pridania: 08.10.2004 Oznámkuj: 12345
Autor referátu: Pavel2
 
Jazyk: Čeština Počet slov: 7 944
Referát vhodný pre: Vysoká škola Počet A4: 31.4
Priemerná známka: 2.92 Rýchle čítanie: 52m 20s
Pomalé čítanie: 78m 30s
 
1. Člověk a vědomí. Problematika podstaty lidské existence. Filosofie hodnot. Člověk v situaci výchovy

Člověk a vědomí
Člověk je objektem výzkumu v pedagogice a v psychologii. Snaha poznat sebe sama byla již v Antice. Sokrates, řecký filosof spatřoval smysl poznávání okolního světa v sebe poznávání. Smyslem poznávání okolního světa je sebepoznání člověka. Člověk poznává okolí, přírodu, aby poznal sám sebe. Vědomí je schopnost uvědomovat si vlastní existenci – „Cogito ergo sum“, je to schopnost přináležející všem dospělým normálně vyvinutým lidem.

Podstata lidské existence
1) Lidská podstata je dobrá, člověk se narodí jako dobrý – teorie J. J. Rousseau, francouzský filosof 18. století. Problém ale je, že se člověk narodí do špatné společnosti, která člověka formuje do špatné podoby. Člověk by měl být vychováván co nejblíže přírodě, kde na něj nemohou špatné vlivy společnosti. Když však dospěje a vrací se zpět do společnosti, není schopen se do ní začlenit, protože není připraven na negativní vlivy, kterým se neumí bránit. Tento styl Rousseau se nazývá přirozená přírodní výchova – respektovat individuální vlastnosti člověka a dbát na jeho přirozené předpoklady, zájmy, schopnosti. Názory Rousseau bereme s rezervou, protože nebyl praktik.
2) Lidská podstata je zlá a ke zlu náchylná – o tom, že se člověk narodí s dědičným hříchem se píše již ve Starém zákoně. Tuto teorii zastával Schopenhauer a Freud, který napsal, že život je řetězec prolité krve a násilí a čím je společnost na vyšší úrovni, tím je člověk horší a krutější.
3) Lidská podstata není dobrá ani zlá – tuto teorii zastával J. Lock, anglický filosof. Člověk, když se narodí, tak se narodí nezatížen dědičností, čistý, bez zatížení genetickými faktory, je tzv. „Tabula Rasa“ – nepopsaná deska. Až vlivy prostředí, výchovy vytvářejí rysy člověka. Při poznávání je důležité, abychom poznávali skutečnost – objektivita. Pokud si něco nalháváme – přeceňování, sebepodceňování – má toto špatný vliv na vývoj člověka. Člověk je bytost, která se může opírat o intelekt, ale má také stránku - mravní, charakterovou, volní a dále složku citovou. Tyto tří stránky jsou důležité a velmi se ovlivňují. Ve škole je důležitá rozumová – intelektuální, avšak jsou opomíjené stránky charakterové a citová.

Filosofie hodnot
- Svoboda – důležitá hodnotová složka. Svobodou člověka se zabývá směr existencionalistická pedagogika – svoboda je tvorba něčeho nového, něčeho co zatím ještě neexistovalo. Svobodný jsem do té míry, jak dokáži být tvořivý. Svoboda je našim vnitřním stavem, prožitkem. Člověk je svobodný tehdy, když si sám vytváří ideály a sám rozhoduje o své existenci.. Svoboda je vnitřním prožitkem, kterého nás nemůže nikdo zbavit. Se svobodou úzce souvisí zodpovědnost.
Theodor Ballauf – něm. pedagog – „já jsem to, za čím stojím a za co zodpovídám“.
- Práce – důležitá hodnota, která souvisí se smyslem života člověka. Člověk je tu nejen pro sebe, ale hlavně se realizuje pro druhé. Je důležité mít možnost dělat co dokážu, co mám rád a čím jsem prospěšný.
- Láska – důležitá kvalita, hodnota, která přetrvává, měla by být oboustranná. Pokud ji nenalézá ve vztahu mezi lidmi, tak ji může nalézt jako sebelásku, je spokojen sám se sebou, prosazuje jen sebe. Je důležité, aby si člověk vážil sám sebe a mohl mít tak rád i lidi okolo sebe.
- Štěstí – Kafka – ke štěstí se dá dojít hloubkou poznání života. Člověk by neměl zapomínat na to, že byl zrozen, aby byl šťasten. Od naplnění této skutečnosti však člověka odvádí různé slabosti, nálady a vášnivé záliby, které člověka zotročují. Ten kdo dokáže ovládnout sám sebe, dokáže obrátit svůj život ve štěstí, které má zdroj v souladu rozumu, citu, vůle…...

Člověk v situaci výchovy
Proces sebenalézání a sebeuvědomování je dlouhodobý. Člověk může být formován celý život, ale ne každý může dojít ke svému cíli. Vlastní možnost lidského formování vychází z míry vychovatelnosti a vzdělavatelnosti. Každý z nás se rodí s určitou vychovatelností, která je u každého jedince jiná – jedná se o vrozené faktory. Člověk je moudrý tehdy, jestliže si uvědomuje po celý svůj život, že „nic není“, a pokud je ochoten na sobě neustále pracovat, vzdělávat se a rozvíjet neustále své schopnosti, vlastnosti apod. Výchova je permanentní celoživotní proces, tzn. že v životě člověka je neukončena.
Radim Palouš – o dohotovení člověka se dá hovořit pouze jako o jeho připravenosti a ochotě se dále vzdělávat, polepšovat a odevzdávat dobrému až do své smrti.

Faktory ovlivňující život člověka jsou dědičnost, prostředí a výchova.
 
   1  |  2  |  3  |  4  |  5  |  ďalej ďalej
 
Copyright © 1999-2019 News and Media Holding, a.s.
Všetky práva vyhradené. Publikovanie alebo šírenie obsahu je zakázané bez predchádzajúceho súhlasu.