Psychoanalýza

· vědecká disciplína založena Sigmundem Freudem kolem roku 1895
· pokouší se popisovat způsob fungování a vývojová stadia lidské psychiky
· základní hypotézy:
princip psychické determinovanosti – každé psychické dění je možno vysvětlit předchozími událostmi
význam nevědomých psychických procesů
· definice psychoanalýzy podle J. Laplanche aj. B. Pontalise
o psychoanalýza je označení:
pro postup zkoumání duševních procesů, které jsou jinak nepřístupné
pro metodu léčení neurotických poruch, která se opírá o tato zkoumání
pro řadu psychologických vhledů získaných touto cestou, které se postupně spojily v novou vědeckou disciplínu
· pro vědomé jednání osoby Freud zdůrazňuje zvláště význam snů, fantazie a halucinací

STRUKTURA OSOBNOSTI – PSYCHICKÝ APARÁT
· psychický aparát se skládá z různých psychických komponent, které jsou uspořádány podle určité, předem dané struktury (hypotéza)
· 1. výklad teorie osobnosti – 7. kapitola „Výkladu snů“ (1900) – topický model psychického aparátu

1. topický model (1900)
· Nevědomí
obecná základna psychického života
vyvinuly se z něho ostatní systémy
skládá se z pudových přání – základní jednotky nevědomí
pudová přání – nositelé energetického potenciálu – usilují o vybití
primární proces – pudová energie se přímo a bez překážek uvolňuje - uspokojení potřeby

· Předvědomí
místo sekundárního procesu
dochází zde k přezkoušení pudových přání
vzájemné působení pudů a podnětů z vnějšího světa

· Vědomí
na povrchu psychického aparátu
je primárně vázáno na vnímání procesů z vnějšího světa
napojeno na vjemy, které získávají smyslové orgány z vnějšího světa
současně přijímá informace zevnitř (pocity libosti a nelibosti)

2.

topický model (1920)
· Ono (Id)
přítomno od narození, později se z něj vyvíjí Ego a Superego
patří sem vše zděděné, naše primitivní pudy, sexualita a agrese
odkládá se sem vše potlačené v průběhu života od raného dětství
zasahuje do konfliktů s Egem a Superegem
nestrukturované, chaotický charakter
pracuje iracionálně

· Já (Ego)
vlivem reálného vnějšího světa se vyvíjí z části Id
snaží se najít rovnováhu mezi požadavky Id, Superega a vnějšího světa
v neurotických konfliktech zajišťuje obranu osobnosti
strukturuje chaotické požadavky
přizpůsobuje aktuální pudová přání reálným podmínkám vnějšího světa

· Nadjá (Superego)
oddělené od já
nositelem funkce soudce a vzoru, který posuzuje a hodnotí aktivity já
hlavní úkol spočívá v sebekritice, orientuje se na ideálních představách – představy společnosti, většinou zprostředkované rodiči
pokud nedokážeme odpovídat požadavkům Superega ŕsebeobviňování

TEORIE PUDŮ
· pudy jako jediný zdroj energie lidského chování, umožňují organismu směrovat k cíli
· existují vnitřní zdroje, které vyvolávají nestálé stupňování podnětů ŕ určitý stupeň intenzity – odvod vzrušení
· rozlišení
zdroj
nutkání
objekt pudu
cíl pudu
· volba objektu – použití energie, která slouží k ukojení pudu

· Pudy života
pud sebezáchovy
sexuální pudy
libido – energie, která zajišťuje aktivitu životních pudů

· Pudy smrti
skupina pudů, které usilují o převedení osobnosti do anorganického stavu
obrací se do nitra s cílem sebezničení
konfrontace s libidem, libido má za úkol ho zneškodnit

DĚTSKÉ VÝVOJOVÉ FÁZE
· během prvních pěti let života – rozhodující vývojová stadia - zásadní význam pro další rozvoj
· každá fáze koresponduje s určitou tělesnou zónou

Pregenitální vývoj
· Orální fáze
první rok života
oblast úst, dochází k dotekovému dráždění dutiny ústní a rtů (přijímání potravy)
smyslové uspokojení při sání z matčina prsu, cucání prstů apod.

· Anální fáze
mezi druhým a čtvrtým rokem života
objevování vlastního těla, slast ŕ konečník (lat. anus)
tělesné uspokojení z vyprázdnění střev, ale také psychická slast
tlak okolí, požadavky
později se projevuje v dávání – braní

· Falická fáze
mezi čtvrtým a pátým rokem života
zaměření na genitálie
vznik oidipovského komplexu – silný vztah dítěte k rodiči opačného pohlaví
· rodič stejného pohlaví jako rival, musí se s ním dělit o svou lásku

TEORIE SNŮ
· Freud předpokládal, že nevědomé obsahy mohou během spánku proniknout cenzurou, ale přetvořené a ve zkomolené podobě
· každý sen odpovídá nějakému (potlačenému) přání
· Zdroje snů
dětské vzpomínky
tělesné podněty
prožitky působící na spícího
přání z uplynulého dne („zbytky dne“)
· dvojí vyjádření téhož obsahu
manifestní snový obsah (ten, který si dokážeme ráno vybavit)
latentní snové myšlenky („význam“ snu v souvislosti s potlačeným přáním)
· přetváření snového materiálu do manifestního snu – různé mechanismy
zhušťování
přesunutí
zobrazitelnost snů
používání symbolů
sekundární zobrazení snů
· Výklad snů (1900).

Zdroje:

Maria Fürst - Psychologie, Votobia -