Ten zvláštně zkonstruoval lidský subjekt „Person“, ve kterém nálady a citová hnutí, funkčně spojena s pudy a snahami, jsou součástí endotymního základu. Lersch se zabýval také tříděním. Rozlišuje čtyři základní druhy citových stavů :
- city životního bytí - sem patří bolest, radost, smutek, nuda, ...
- city individuální existence - mezi ně řadí úlek, vzrušení, vztek, důvěra, nedůvěra a strach
- tranzitivní city - tady je zaměření k druhým lidem, k práci, poznání a tvoření
- metafyzické city - očekávání, naděje, starost, rezignace,...
- kombinace předchozích typů
K analýze citových stavů používá především introspekci.

Závěr
Jak jsme tu mohli dozvědět, na emoce je nahlíženo z mnoha různých úhlů. Veškeré tyto náhledy ale mají alespoň jedno společné. Připouštějí existenci emocí. S pojmem emoce však nemusí souhlasit všichni vědci. Například E. Duffyoová považuje tento koncept v psychologii za naprosto zbytečný. Namítá, že lze nahradit pojmem aktivace, protože emoce nezastupuje jednotný stav, je to pouze stav určité úrovně vzrušení. Také D.O. Hebb hovoří proti pojmu emoce ve vědě. Domnívá se totiž, že jednotlivé emoce nelze charakterizovat jediným výrazem. Zdá se tedy, že i přes mnohaleté zkoumání v oblasti emocí se stále ještě vědci neshodli na základní otázce - co to emoce vlastně jsou.