Instinkty jsou doprovázeny vrozenými, primárními emocemi (předpokládá tedy tolik emocí, kolik je instinktů ), kterých je sedm. viz příloha č.1
Získané, sekundární emoce dělí McDougall na :
komplexní - vznikají spojením dvou a více primárních emocí;
odvozené - vznikají v situaci, kdy člověk vnímá úspěch či neúspěch svého chování, patří k nim radost, starost, beznadějnost, důvěra, úzkost, naděje, zklamání, pochybování, soucit a lítost. Jako zvláštní druh emocí pojímal McDougell lásku a nenávist. Nazýval je sentimenty a domníval se, že mají trvalou strukturu a že jsou základem charakteru. Emoce jsou biologicky účelné mechanismy, které spojují senzorický a motorický systém ( člověk má už při narození spojeny určité situace s určitým způsobem chování ), přičemž k nim patří i viscerální změny. Ty jsou prožívány jako určité emoční kvality. Celý tento mechanismus má podobu reflexního oblouku - senzorický vstup - viscerální změny a emocionální zážitky - behaviorální výstup. Emoce mají také určitou biologickou funkci, která vyplývá z jejich spojení s instinkty; mají tedy stejnou adaptivní funkci jako instinkty. McDougellovy názory na emoce a instinkty byly přijímány různě. Někdo s ním souhlasil, jiný byl ostře proti. Přesto jeho teorie znamenala posun zase o krůček dál.
2.2.3. Teorie R. Plutchika
Teorie Roberta Plutchika má řadu podobností s McDougellovou teorií. Plutchik ji formuloval r.1958. Podstatou je model primárních emocí a jejich kombinací, také několik tezí o původu a funkci emocí. Svou teorii sám označil za „psychoevoluční“.
Emoce podle Plutchika vznikly v procesu evoluce tak, že příroda selektivně vybírala životně úspěšné adaptivní mechanismy a zdokonalovala je. Mají genetický základ. Emoce dělí na osm primárních, vrozených a ostatní, které vznikají jejich míšením. „ Plutchik (1984, s. 217) podává tuto definici : „Emoce je uzavřený komplexní průběh reakcí na podnět; zahrnuje kognitivní hodnocení, změny v subjektivním prožívání, aktivaci autonomního a centrálního nervového systému, impulzy k jednání a chování, jež je určeno k tomu, aby působilo na podnět, který uvolnil komplexní sekvenci.“ / Nakonečný, 2000, str. 208 / viz příloha č.2 Většina fází zde vypsaných probíhá pod prahem vědomí a automaticky, lidé si tedy povětšinou nejsou vědomi, proč reagují s těmi kterými emocemi. Emoce je dle něj souhrn událostí ve složitém systému zpětné vazby.
Jak jsme se již zmínili, Plutchik dělí emoce na primární a smíšené.