Hladiny vědomí
Freud nesouhlasil s klasifikací nevědomí, která byla v jeho době ( i v době předtím ) uznávána. Nevědomí bylo považováno za „ pouhou schránku, skladiště zkušeností a informací, které čekají, až budou povolány k využití.“ / Hunt, 2000, str. 180 / Tuto relativně stálou a přístupnou oblast nazval předvědomím a bral ho jako zcela odlišné od nevědomí. Na základě různých výzkumů zjistil, že nevědomí je aktivní, dynamické a podílí se na osobnosti. Nevědomí je nejrozsáhlejší část, obsahuje silné primitivní pohnutky a zapomenuté tužby. Mohou zde být uloženy i pocity a ostudná přání; vše to, co je považováno za společensky nepřijatelné. Náplň nevědomí si nelze tak snadno vybavit, dá se říct, že skoro vůbec. Působí zde totiž cenzura, která na vše dohlíží. To, co je potlačené se však stále snaží proniknout zpět do vědomí. Pokud se to některé vzpomínce či pocitu povede, projeví se pak ve zkomolené podobě ve snech, v chybných výkonech atd.
Předvědomí je oblast obsahů, které sice nejsou aktuálně přítomné, ale při zapojení volního úsilí, či použití psychoanalytických technik, si je lze vyvolat do vědomí. Je to zásobníklidských vzpomínek.
Vědomí Freud považuje za velmi malou část psychiky. Patří sem to, co právě teď vnímáme a prožíváme.
Vztah mezi vědomím a nevědomím srovnal Freud s ledovcem v moři - „ neviditelný, nevědomý podíl je mnohem větší, než vědomý a viditelný; určuje těžiště, druh a směr pohybu a tak i osud ledovce.“ / Kern a kol., 1999, str. 192 / Výrazem nevědomí jsou pak chybné úkony a náhodné jednání. To vyjadřuje nevědomé přání proti našim vědomým úmyslům.

1.2.2. Složky osobnosti
Id ( Ono, Es ) - je klíčovým článkem psychiky. Je zcela pudové a jeho činnost směřuje pouze k vlastnímu uspokojení svých tužeb, které souvisí se sebezáchovou, sexualitou a agresí. Procesy zde probíhající jsou nevědomé a neuvědomitelné. Jejich průběh se řídí principem slasti, nedbá na společenská pravidla a normy. Id je jakýmsi zdrojem, od kterého vyvíjejí a na kterém jsou závislé další dvě složky osobnosti.
Ego ( Já, Ich ) - se vyvíjí z Id. Je nástrojem Id. Id si skrze něj skutečně uspokojuje své pudové potřeby s ohledem k realitě. Je z části předvědomé, z části nevědomé. Tvoří a zajišťuje naplňování plánů, které slouží k cílů spojených s uspokojením pudů. Zajišťuje také přežití člověka na světě. Jeho činnost se řídí principem reality, jeho realizace probíhá na úrovni reálných duševních pochodů.