Je ovlivňován normou, která je v okolní společnosti. Extrovert je společenský, velmi přizpůsobivý, realistický, přístupný, otevřený. Rád se pohybuje mezi lidmi, rád a snadno navazuje nové kontakty. Má smysl pro to, co doba vyžaduje.
Extroverta lze také rozdělit do čtyř variant :
- varianta myšlenková - empirik se smyslem pro praxi
- varianta citová - přejímá hotové konvence a normy
- varianta čivá - krajní realista
- varianta intuitivní - realistické plány
Člověk však nikdy není vyhraněným introvertem či extravertem. Tyto orientace existují pouze vzorově a až kombinace všech pohledů může více nastínit osobnost.

2.3. Nevědomí
Jung hovoří o nevědomí jako o komplementárním protikladu vědomí. V nevědomí je obsaženo vše to, co je neuvědomitelné, nepřístupné pro Ego. Nevědomí rozlišuje na dvě části : osobní nevědomí a kolektivní nevědomí.

2.3.1. Osobní nevědomí
Osobní nevědomí závisí na historii jedince. Je spojeno s individuálni zkušeností. Jsou v něm obsaženy vytěsněné impulsy a přání, konflikty a vzpomínky, které byly dříve vědomé, ale později byly z nějakého důvodu vytěsněny, nebo potlačeny, traumatické zážitky. Skládá ze vtisků, smyslových dojmů, které nebyly natolik silné, aby byly zaregistrovány do vědomí.
Osobní nevědomí obsahuje určité emotivní ideje, city a vzpomínky, získané v minulosti. Jeho součástí jsou také různé komplexy, které mohou později ovlivnit chování a vnímání světa u dané osoby. Vše, co osobní nevědomí obsahuje je přístupné vědomí, některé věci z něj tak mohou při vyvolání do vědomí neblaze působit na život jedince.

2.3.2. Kolektivní nevědomí
Kolektivní nevědomí vyplívá z vrozených psychických funkcí a struktur mozku. Jsou v něm uloženy latentní paměťové stopy našich předků. My hodnotíme myšlenky a city a tím se podílíme na pokračování naší evoluční historie. Kolektivní nevědomí „obsahuje celé spirituální dědictví vývoje lidstva, vždy znovuzrozeného ve struktuře mozku každého individua. Jeho obsah je poplatný dědičnosti a je stejný pro všechny lidi.“ / Mikšík, 1999, str.46/ Existuje prostřednictvím instinktů. Obsahy kolektivního vědomí se skládají v jakési paobrazy - archetypy ( “původní modely“ ). Jsou to zděděné vzpomínky, které předurčují lidi k tomu, aby vnímali, myslili a reagovali na svět určitým způsobem. Jsou to predispozice, které vedou k vytvoření univerzálních vzorů myšlení, cítění,.. a univerzálních vzorů odpovědí na veškeré tyto procesy.