Archetyp je zděděná tendence reagovat určitým způsobem v určité situaci.
Existuje nespočetné množství archetypů, Jung se však zaobíral především těmito několika.
Persona ( z lat. maska ) - tento archetyp má významnou roli v naší interakci se společností. Je
to naše tvář, kterou užíváme na veřejnosti, při komunikaci s druhými lidmi. Každý hrajeme různé role v různých situacích; díky tomu můžeme žít ve společnosti, s lidmi. Nesmí se to však přehánět, z člověka se pak stává povrchní jedinec, uzavřený sám do sebe.
Stín - tento archetyp má dvě stránky - zlou a dobrou. Zlá je v tom, že obsahuje nemorální myšlenky, vášně, agresivní a sexuální impulsy, které nejsou společností tolerovány. Je to živočišná stránka lidské psyché. K pozitivním funkcím patří její tvořivost a vitalita. Tato stránka je potlačována ( omezována ) Egem.
Animus a anima - animus znázorňuje mužskou, rozhodnou stránku žen a anima naopak ženskou, pasivní stránku mužů. Jsou založeny na vrozené bisexualitě. Jejich vývoj probíhá jako výsledek zkušeností s opačným pohlavím; důležité je, aby muž i žena měli své mužské a ženské kvality, jinak dojde k neharmonickému vývoji. V partnerství dochází k přenosu anima/animy. Žena přenáší na partnera svůj obraz mužství ( ten je obsahem jejího osobního nevědomí ) a tím mu dává vlastnosti, které on pravděpodobně ani nemá. ( Působí to i opačně. )
Self (vlastní, bytostné já ) - je nejzákladnější archetyp. Je to jakési jádro osobnosti, kolem kterého je vše orientováno a sjednocováno. Pokud je vše správně srovnané, osoba dosáhne smyslu pro harmonii. Je to však složitý proces, lze ho dosáhnout nejdříve až ke konci středního věku - zralé self vyžaduje vytrvalost, vnímavost a velkou moudrost. - primárním symbolem tohoto archetypu je mandala
Archetypy se často zrcadlí ve snech a často jsou manifestovány v užívání symbolů v umění, literatuře a náboženství.

2.4. Vývoj osobnosti
Osobnost je dle Junga dynamický systém. Vyvíjí se po celý život, ne jen v dětství. Její vývoj probíhá za účelem získání a rozvíjení „Já“. Osobnost tedy prochází procesem individuace. Během něj nalézá sebe sama, snaží se sladit obsahy vědomí a nevědomí, zamezit sporům mezi nimi, pomocí archetypů. Konečný cíl je být svobodnou bytostí. To vše probíhá po celý život jedince. Individuace probíhá ve dvou etapách ( základních ) :
1. etapa - probíhá v první polovině života
V této fázi dochází k tomu, že utvářející se „Já“ jedince je uvedeno do vnější skutečnosti. Dochází k odlišení čtyř hlavních funkcí - myšlení, cítění, vnímání a intuice. Je také formováno hlavní zaměření jedince - introverze či extraverze.