Úvod
Lidský temperament neodmyslitelně patří k životu. Zabývali se jím vědci a lékaři už v dávných dobách a myslím, že se jím bude společnost zaobírat i v budoucnu (a pravděpodobně na daleko lepších úrovních). Na následujících stránkách bych chtěla nastínit tuto problematiku - problematiku temperamentu, jednotlivých vlastností, ze kterých se skládá, a jejich vzájemného působení. Chtěla bych zde také popsat některé z temperamentových typologií. 1. Temperamentové typologie

1.1 Typologie
Typologie se snaží uspořádat a roztřídit duševní život podle podobnosti jednotlivých jevů. Má za úkol vytvořit pojmy, které se uplatní v popisu osobností a popisu jejich chování a prožívání. Typologie se snaží o vytvoření pojmů co nejobecnějších, ze kterých by se další vlastnosti daly analogicky vyvodit; vytváří konkrétní typy, které dává do souvislostí, čímž vytváří různé druhy typologií. Zde se budeme zabývat typologií temperamentovou. 1.2 Typ
Typ je skupinový pojem; platí pouze pro určitou skupinu jedinců. Označuje určité psychofyzické vlastnosti, které náležejí určité skupině lidí. Sousední typy mají hranice neurčité, může tak docházet k plynulému přecházení z jednoho typu k druhému. S pojmem typu je také spojen znak polarity, což znamená, že ke každému typu náleží protityp, který je umístě na opačném pólu, přechod mezi nimi je však klouzavá řada vedoucí přes neutrální bod, který leží zhruba uprostřed. Musíme mít však na mysli, že tzv. čisté typy, objevující se v typologiích se ve skutečnosti téměř nevyskytují. Každý člověk je složitou kombinací mnoha typů.

1.3 Temperament
Pojem 'temperament' pochází z lat. temperamentum, které je překladem řec.krasis a znamená to správné mísení, správný poměr. Temperament je vrozený, ovládá naši citovou i pocitovou stránku, rozhoduje o naší reakci na určité podněty. Řídí naše tempo nejen duševní, ale i pohybové. V současné psychologii pojem temperamentu značí obecné vlastnosti duševní dynamiky, která se uplatňuje nejen v prožívání, ale i v projevech člověka. Temperamentové vlastnosti nemůžeme sami na sobě zcela objektivně vidět, sledujeme je spíše na druhých lidech. Taky ovlinit ho příliš nelze, především ve stresových či krizových situacích se projevuje naplno. Rozdělení teorií temperamentu se různí. Jedno dělení je na základě počtu dimenzí; rozlišují se dvou a více dimenzionální typologie.