libost-nelibost)
- čití a intuice - jsou iracionální; zpracovávají dojmy, aniž by je hodnotily.
Empirické myšlení je dáno spojením myšlení s čitím; intuitivní myšlení vzniká ve spojení myšlení a intuice. U člověka také dochází ke komplementaritě racinálního a iracionálního, což je komplemplementarita ženské a mužské psychické stránky. Mezi základní typy patří extroverze a introverze.
- extroverze - je vyjádřena zaměřením na vnější svět, na objekt. Převažujícím prvkem je vnější závislost,tj. zaměření jedince na reakce jeho okolí na něj. „Extrovert je přizpůsobivý, realistický, utilitárně a raconálně založený, otevřený, přístupný, společenský, je ovlivňován tím, co v jeho okolí platí jako norma (standard), rád se pohybuje mezi lidmi, snadno navazuje přátelství, má smysl pro to, co vyžaduje doba, pro konjunkturu, pro to, co se „nosí“, jeho individualita se rozpouští v konvenci. Varianta myšlenková (empirik se smyslem pro praxi); varianta citová (přebírá hotové normy a konvence); varianta počitová (krajní realista), varianta intuitivní (realistické plány).“ /M.Nakonečný,1997, str.355-356/
- intoverze - je vyjádřena zaměřením na vlastní osobu, na subjekt; Převažujícím prvkem je subjektivní názor, který je důležitější než názor objektivní, proto může docházet k horší adaptaci jedince. Intovert „je zahleděn do sebe, je uzavřený, málo přístupný, ve společenských stycích zdrženlivý, plachý, není satelitem skupin nebo mas, nýbrž jedincem v pravém slova smyslu, je často vzdálen skutečnosti a praktickému životu, dává přednost samotě, navenek je spíše pasivní, má však dynamický vnitřní život. Varianta myšlenková (myšlenky jsou více než fakta - intelektuál); varianta citová (subjektivní pocity jsou více než objektivní skutečnost); varianta čivá (senzitivní jedinec); varianta intuitivní (snílek, fantasta, mystik).“/M.Nakonečný,1997,str.355/

3.3 Psychometrický pohled

3.3.1 Eysenck
Pozoruhodný pokus o sjednocení různých existujících pojetí temperamentu podnikl britský psycholog, německého původu H.J. Eysenck. Základem jeho typologie jsou dimenze: neuroticismus,extrovert a introvert, které přejímá od Junga. Navazuje také na Pavlova (k výkladu užívá hypotetických fyziologických pojmů a neurofyziologických metod) a na nebehaviorismus a částečně také na Kratschmera. Do své teorie zčásti také zapracovává hippokratovské typy a některé duševní poruchy. Vše se snaží podložit statistickým průzkumem pomocí faktorové analýzy.
Spolu se svou ženou S. Eysenckovou zkoumal pomocí dotazníků, testů a posuzovacích škál zkoumal dimenze extrovertze a introverze. V sedmdesátých letech k těmto dimenzím připojil ještě jednu a to psychoticismu.