Nitro má vždy převahu nad vnějškem a vede k určité zaměřenosti.“/F.Kratina, 1947,str.224/ Tento typ je charakteristický smyslem pro zákonitost, pravidelnost, přesnost; jsou kritičtí, působí chladným dojmem, avšak za ten je schována přecitlivělost. Jsou citově stálí, opatrní a zdrženliví k okolí; často trpí osamělostí, špatně navazují vztahy.
- typ plynulých vnitřních obsahů - jsou nevypočitatelní, skrývají své nitro; navenek jsou otevření, dokáží se vcítit do jiných lidí; jsou velmi pohybliví a bezprostřední. Citově jsou spíše nestálí.

3.1.2 Ach
N.Ach si dal za cíl poukázat na duševní fukce jedince. Za základ položil produkční princip duševna s jeho dvěma stránkami - fusí a sejunkcí. Fusionující a sejunktivní ztotožňuje Ach s Jungovým typem extrovertním a introvertním, nebo s Kretschmerovým typem cyklotymním a schizotymním.
- fuscinující typ - má silnou objekční schopnost (objekcí zde rozumí přenos duševních stavů na předměty, které se tak stávají sympatickými či nesympatickými); je ve silném vnitřním spojení s objektem. Je v kladném vztahu se světem, je snadno ovlivnitelný. Pozornost má rozšířenou a pohyblivou, snadno přechází od jedné činnosti ke druhé. Osobnost se vyznačuje pohyblivostí, přístupností k novým věcem. Má sklon k induktivnímu postupu a k syntéze.
- sejunktivní typ - nemá žádné vnitřní vztahy s objektem. Se světem má spojení relativně malé. Pozornost je u tohoto typu soustředěná, fixující, spojena se silnou perseverací. Jeho osobnost je „tuhá“, nepohyblivá, stálá. Je pro něj vlastní dedukce a analýza.
Dále Ach pokládá další dva typy, podle toho, zda přenášení stavů na objekt vede k uvolnění já či nikoliv :
- uvolněný typ - má silnou objekční schopnost; vyznačuje se uvolňovací tendencí, což je produktivně působící činitel duševního života. Tento typ je ve shodě s typem fuscinujícím.
- zatěžkaný typ - má silnou perseverační schopnost (perseverace = setrvávání, stálost, vytrvalost, pevnost); vyznačuje se perseverační tendencí. Perseverací je potlačována objekční schopnost, což zatěžuje jedinse v jeho vnitřním životě. Patří k typu sejunktivnímu. 3.2 Logický pohled

3.2.1 Heymans, Wiersma
Holanďští profesoři psychologie G.Heymans a psychiatrie E.Wiersma počátkem 20.století se pokusili o empirický výzkum struktury osobnosti. Navázali na studie angličana F. Jordana (ten rozlišil protiklady: činnost-uvažování a citovost-nedostatek citovosti) ,na rakušana O. Grosse (ten proti sobě stavěl pojmy primární-sekundární funkce mozku) a na W.Wundta (od něj převzali dimenzy emotivity).