Existuje více druhů asociací, které se tvoří po celý život. Podle H. Rohrachera (1967) jsou asociace současné nebo po sobě jdoucí zážitky, které jsou navzájem provázány tak, že se později vyvolávají do vědomí, pokud se jeden z nich vyskytne. Jejich obsahy mohou být zcela rozdílné. Snadněji ale dochází k vytvoření asociací v případě, že jsou jejich obsahy spojeny smysluplně a souvisle. J. R. Anderson a G. H. Bower (1973) rozlišují několik typů asociací, viz. Příloha 2. – Asociace. Na konceptu asociace je založen i proces vybavování z dlouhodobé paměti, jež je chápán jako proces, při kterém dochází k vyhledávání informace. Paměť tvoří sémantické sítě, které vzájemně propojují jednotlivé sémantické elementy. Vybavování se odehrává jako testování vstupní stimulace, která směřuje k výstupu, tj. jako hledání informace. Toto je umožněno uspořádáním jednotlivých informací v sémantické síti. Sémantická síť R. A. Barona, D. Byrneho a B. N. Kantowicze (1980) viz. Příloha 3. – Sémantická síť.

3. 3 Sémantická a epizodická paměť

L. Klatzky (1978) oba tyto druhy dlouhodobé paměti charakterizuje dosti přesně. Sémantická (významová, významu se týkající) paměť jsou fakta jako taková, neboli různé poznatky, např. že po létě nastává podzim, gramatická a další pravidla, fyzikální formule, slova a jejich symbolické vyjádření, jejich smysl, referenty (objekty, jejichž názvy slova vyjadřují) a také pravidla zacházení se slovy. Naopak epizodická paměť obsahuje zprávy a události časově zakódované, vztahující se obvykle k autobiografickým událostem (loni v zimě jsem byl s přáteli v Alpách). Tedy při počítání (1 + 1) používáme paměť sémantickou, při vzpomínce co jsme někdy dělali, používáme paměť epizodickou. Ta podléhá neustálým změnám, které odpovídají změnám v osobním životě. Oproti tomu sémantická paměť se mění vzácně. Informace v ní uložené zůstávají relativně neměnné, ale mohou se rozšiřovat dalším poznáváním a dokonaleji uspořádávat, proto vždy tvoří systém informací. 4. Zapamatování

Člověk si úmyslně (učením) zapamatovává to, co potřebuje (ke zkoušce, k výkonu svého povolání), co pro něj má nějaký význam a co je ve vztahu s jeho zájmy. Zde se uplatňuje především vliv motivace a povaha zapamatovaného materiálu. Mimo to si také zapamatovává významné emocionální zážitky. Rozdíl mezi vědomým a úmyslným zapamatováním je, že vědomě si zapamatováváme zážitky, které v nás vzbudily nějaké emoce (maturita, svatba) a situace, ve kterých jsme měli úspěch a které se nás nějakým způsobem emočně dotkly.