Vytvořili tvarové zákony vnímání.

3. Psychoanalýza – zakladatel S. Freud. původně neurolog, blízký vztah k učení neobehaviorismu, ale později změnil názor. Důležitá je introspekce – výpověď člověka o sobě samém. Naše psychika je něčím předurčena, rodíme se s našimi pudy, které tvoři základ utváření – nejdůležitější sexuální pud.
Žáci Freuda – Adler, Jung – nesouhlasili se sexuálními pudy, jinak používali stejné metody a nazvali své vědy:
Adler – individuální psychologie (přesvědčen, za hlavní silou je touha po moci, někam patřit)
Jung – analytická psychologie
Tato učení se shrnují do hlubinné psychologie – psychologii ovládají temné síly v podvědomí. Ranní zážitky uložené v nevědomí a o kterých ani nevíme. Ke zkoumání se užívá introspekce – Freudova metoda mluvit vše co mne napadne bez rozumu.
Adler – hlavní silou je touha po moci, úspěchu a někam patřit. Pokud v dětství zažívám neúspěch může to přerůst v dospělosti v pocit méněcennosti – analýzy psychologie méněcennosti. Děti když zlobí tak jen proto, že vyžadují pozornost. Věnoval se především dětem.
Jung – zajímala jej filosofie a mytologie. Přesvědčen, že všichni lidé mají něco společného co je uloženo v kolektivním nevědomí uložené v pohádkách, mýtech (boj dobra a zla). Nejen duševní, ale i duchovní stránka je důležitá pro strukturu osobnosti, kterou se Jung zabýval – introverze, extroverze.

4. Humanistická psychologie – vzniká v období 2. světové války v USA – smíchávání názorů díky exilu v existencionalistickou psychologii. Nejdůležitější potřeba seberealizace – naplňování svých možností. A. Maslon – na každého člověka je nutno pohlížet jako na individualitu. Zakladatelem Rogers – na člověka užíval individuální terapii, z pacientů se stali klienti. Proti sobě nestojí lékař a pacient, ale člověk proti člověku ve vyváženém vztahu.
Základy humanistické psychologie pronikly do všech směrů.
Frankl – člověk musí mít smysl života, důraz na duchovní stránku člověka. Vědomí, podvědomí, nevědomí.

Vědomí
Podle behavioristického psychoanalytického pohledu (Freud) a hlubinné psychologie je naše osobnost, psychická mysl jako ledovec, vědomí je jen jeho špičkou nad hladinou, podvědomí je těsně pod hladinou, zbytek v hlubinách nevědomí a tam je nejdůležitější.
Vědomí je to, co si uvědomujeme.

Podvědomí
Uloženy všechny obsahy s vědomí, které zrovna nepotřebujeme a zautomatizované činnosti (např. zavazování tkaničky, řízen auta apod.)

Nevědomí
Naše smetiště, vše co si uvědomovat nechceme a zatlačujeme to někam hluboko.