Jsou to kopie vjemů - toho co jsem dříve vnímali

Rozdíl mezi vjemem a představou
– vjem má objektivní povahu je skutečný - představa má subjektivní povahu je neskutečná.
– vjemy bývají úplné a detailní – představa je neúplná a mizí, rozplývá se,
– vjemy bývají živější než představy, jsou barevné,
– představy můžeme libovolně vyvolávat a měnit.

Základní rozdělení představ je podle smyslů – nejčastější zrakové a sluchové.

Zvláštní druhy představ – přechod mezi vjemem a představou
Paobraz, následný obraz – doznívání vjemu, souvisí se senzorickou pamětí, obraz je komplementární dojem (pohled do slunce přechází do černé),
Eidetický obraz – představa, která se ostrostí a úplností přibližuje vjemu. Je typická pro děti, v období dospívání mizí (tzv. fotografická paměť – detailní popis stránky knihy).

Vzpomínky – představy zaměřené do minulosti.
Snění – představy zaměřené do budoucnosti.

Vzpomínky – bývají konkrétní, zcela jedinečné, mají osobní charakter. Obsahují reprodukovanou událost na kterou vzpomínáme, tak i můj postoj (rozum) a pouta (emocionální stránka). Většina vzpomínek je datovaná – stanovena k určitému datu a jsem schopni uvědomovat si změnu, ke které došlo mezi minulostí a současností a že tato událost patří k nám. První vzpomínky jsme schopni vyvolat maximálně ke 3. roku života, zcela výjimečně se můžeme dostat útržkovitě i dál. Častěji vzpomínáme na příjemné věci.

Denní snění – představy do budoucnosti. Týkají se hlavně naší osoby. V dospělosti především plánovací představy a tyto plány bývají realizovatelné. V dospívání představy k vlastní budoucnosti a vžívání se v nich do různých pracovních činnosti (jaké by to bylo být hercem apod.). Provádí se zde kompenzace reality – únik do snů v oblastech, ve kterých nejsem sám se sebou spokojen. Patří sem i erotické představy, které bývají u mužů častější než u žen. U mužů se v dospělosti představy zaměřují více na činy a výkon (v čem bude dobrý, čeho dosáhne). U žen častější představy řešení mezilidských vztahů a promítá se zde častěji pocit viny. Dochází zde k prolínání s fantazií, což je zjednodušeně prolínání představ nějakým jiným způsobem oproti představám, které jsou kopií vnímaného.
Představy mají tendenci se shlukovat, spojovat, vyvolávat jedna druhou – dochází k asociaci představ, což se děje podle asociačních zákonů, kterými jsou:
1. podle časové souvislosti – zákon současnosti – vjemy prožity kdysi současně, mají představy tendenci vyvolávat jedena druhou
zákon následnosti – vjemy následovaly těsně po sobě, představa má tendenci vyvolat druhou, která následova
2. zákon podobnosti – podobné představy mají tendenci vyvolávat jedna druhou,
3. zákon kontrastu – kontrastní představy mají tendenci vyvolávat jedna druhou,
4. zákon substituce (náhrady) – podobná představa může nahradit původní představu,
5. podle podobné souvislosti – při vzpomínce na příčinu se mi automaticky vybaví následek.
Představa nabytá emočně silněji má tendenci se nám vybavovat častěji s větší silou.

Synestezie – objeví se vjem určité smyslové kvality a vybaví se představa jiné smyslové kvality, např. barevní slyšení – slyším zvuk, vybaví se barvy.