Méně často se stává, že zrakový vjem vyvolá sluchovou představu. Vjem se s představou spojí tak, jako by jsme je vnímali skutečně – smutná hudba – černá barva.

Fantazie – na rozdíl od představ zde vzniká vždy něco nového, jsou vždy originální a často neuskutečnitelné např. okřídlený kůň, pohádkové postavy, mytologické bytosti. Fantazie se uplatňuje při tvorbě uměleckých děl nebo konstrukci něčeho nové. Fantazie má dvě funkce:
1. odpoutat se od skutečnosti – fantazie má křídla,
2. je funkce tvořivá – vytváříme alternativní model skutečnosti.

Nejvíce se uplatňuje v dětství, logickým myšlením ubývá na významu a je méně preferována. Každý má určitou měrou fantazii i v dospělosti a její velikost je závislá na míře tvořivosti každého člověka. I velmi inteligentní lidé nemusí být mimořádně tvořiví, určitá míra inteligence je však potřebná. Nejvíce se uplatňuje u mladých, s vyšším věku převažují zkušenosti. Ve fantazii se uplatňuje nevědomí.

Sny – zvláštní typ fantazie, který se projevuje ve spánku, jsou nezávislé na naší vůli, mozek jako by v noci prováděl úklid. Jako první zkoumal sny S. Freud.
Má dva obsahy:
1. manifestní, zjevný – to co většinou popisujeme, co si uvědomujeme
2. latentní, skrytý – daleko důležitější, význam toho co představují zjevné sny. Dochází zde k symbolizaci zjevného a je velmi těžké se dobrat k čemu. Např. když se nám zdá o hadu – podle Freuda se jedná o neuspokojení sexuální touhy. Není to však zcela jednoznačné a další vědci došli k názoru, že záleží na úhlu pohledu jednotlivého člověka, kterému se sen zdál.

Existují sny splněných přání – když se mi zdá o vodě, mám žízeň nebo, když ráno zazvoní budík, zaklapnu jej a dále se mi zdá sen, že jsem již v práci a probíhá normální den – zaspím

Fantazijní myšlení se zcela vymyká logickému myšlení, odvíjí se podle jiných zákonů.


Prožívání – emoce neboli city

Emoce je velmi těžké definovat. Jedná se o subjektivní zážitek, který je doprovázen fyziologickými změnami, výrazem a reakcí. Intenzivní emoce mají pět složek.
City, pocity - jsou jen zážitky vjemů, jen zážitková rovina. Emoce má na mysli všech pět složek.

1. fyziologická, tělesná – tělesné změny, které doprovázejí intenzivní emoce. Tělo nějakým způsobem reaguje na jednotlivé emoce. Starší teorie říkají, že fyziologické změny řídí pod kódová centra, novější teorie uvádějí, že je řídí jak pod kódová a tak i kódová centra mozku. Významný zdroj je především tzv. lymbický systém, který je tvořen několika různými strukturami mozku.