Při hněvu se zastaví proces v zažívacím traktu (vše se sevře), krev se stáhne do hlavy, zesílí se kontraktace srdce – hrozí infarkt.
Smutek – reakce na ztrátu hodnoty. Podle intenzity: zarmoucení, smutek, žal, hluboký žal – poslední dva u ztráty blízké osoby. Jsme zaměřeni do minulosti, do vzpomínek. Často člověk ztrácí perspektivu, pocity osamocení, poražení, bezmoci – může vést až k sebevraždě.
Radost – emoce na zisk. Radost se zvyšuje s hodnotou, která narůstá počtem překonaných překážek k jejímu dosažení. Podle intenzity: spokojenost, radost, štěstí, blaho. O radost se rádi podělíme. Pocit štěstí má trvalejší podobu než radost a převažují zde zisky nad ztrátami – nejedná se o jednu situaci, ale životní bilanci. Východní národy hledají trvalé štěstí, které nazývají nirvána. U nás je štěstí stále střídáno s potřebou získat něco nového, tento proces nás posouvá kupředu.

Emoce jsou označovány jako nižší city, které mají i zvířata. Jen u člověka jsou dále ještě vyšší city spojené s hodnotovou složkou. Jsou to city:
etické (morální) – city spjené s prožitkem morální hodnoty, pocity dobra a zla,
estetické – prožitky krásy (při pohledu na obraz mám dobrý nebo špatný pocit)
intelektuální (poznání) – vznikají, když se dovím něco nového, spjaty s poznávací činností

Nejvyšším lidským citem je láska – zabýval se jí E. Fromm a má několik podob.
1. typ – mateřská – matka vůči dítěti, měla by být nesobecká – matka nechá dítě odejít v dospělosti a přeje si, aby bylo samostatnou bytostí. Je to láska nepodmíněná – miluje dítě takové jaké je.
otcovská – je podmíněná. Otec miluje dítě za určitých podmínek, které jsou důležité pro rozvoj dítěte (dobré známky, nekrade). Tento typ lásky je začíná být důležitý od 6, 7 let dítěte a je pro jeho vývoj velmi důležitý – tahá jej dopředu.
Pro dítě je důležité, aby se setkalo s oběma typy lásky. Mateřskou láskou může milovat i muž a naopak otcovskou i žena.

2. typ – bratrská – všechny miluji stejným dílem, křesťanské milování, je nevýlučné – specifickým typem přátelství, kde však už miluji jen některé lidi.
3. typ – erotická – mezi dvěma partnery, která je úplně výlučná. Toho druhého miluji právě proto, že jiný pro mne důležitější než ti ostatní, je opakem bratrské lásky. Měla by být nesobecká – měl by jsem se rozdělit o své vlastní já.
4. typ – k sobě samému – základní typ lásky, pokud se nemám rád, nemohu milovat nikoho jiného.