Přijímám sám sebe jaký jsem se vším dobrým i špatným – v celkové bilanci, když se mám rád to dobré převažuje nad špatným.
5. typ – láska k bohu – vychází i jako láska dětí k rodičům – na počátku je dítě připoutáno k matce, cítí se bezmocné a potřebuje její náklonnost, později se obrací k otci jako k autoritě pro myšlení a činnosti směřující k uplatnění. Ve stádiu plné zralosti se stává jedinec sám sobě matkou i otcem - zvnitřnit lásku rodičů, boha a v závěru vývoje kontrolovat sám sebe bez jejich dohledu.


Povaha citů - temperament

Temperament je považován za vrozený biologický základ citů, citového života – celkový styl prožívání a chování (to co prožíváme se nějak projevuje navenek). Temperament je popisován různými typologiemi temperamentu – popisují se typy temperamentu, někdy to bývá označováno jako typy povahy nebo jako typy osobnosti, protože jednotlivé typy jsou popisovány pomocí osobnostních vlastností.
Nejstarší typologie temperamentu je antická typologie – autoři Hypokrates a Galen – šťávová typologie. Vycházeli z předpokladu, že každý člověk má v těle několik druhů šťáv z nichž některá převažuje. Šťávy jsou:
krev – sangvi - sangvinik
sliz – flegma - flegmatik
žluč – chole - cholerik
černá žluč – melanchole - melancholik

Popis jednotlivých extremních typů temperamentu – základní typologie:
Citově vyrovnané typy:
sangvinik – člověk činný, hodně aktivní, živě reagující, snadno se pro něco nadchne, ale rychle jej jeho nadšení opouští – je nestálý, bývá společenský, otevřený, sdílný – u vyhraněných typů sangviniků poví o sobě vše zcela cizí osobě. V citovém prožívání snadno vznikají city, které jsou však povrchní, snadno zanikají. flegmatik – klidný člověk, nenechá se vyvést z míry, nepodléhá náladám, je rozvážný, trpělivý, ve srovnání se sangvinikem působí, že je pomalý až líný, pokud se však do něčeho pustí je vytrvalý. Navenek může působit jako citově chladný, lhostejný, ale pokud naváže vztah je hluboký a trvalý. Ve vztahu k ostatním je spíše uzavřený, nespolečenský a nepřizpůsobivý. Nemá moc rád lidi a nerad se jim přizpůsobuje na rozdíl od sangvinika.

Citově nevyrovnané typy:
cholerik – dráždivý, vzteklý typ - snadno jej něco rozzlobí. Vztek a hněv nahrazují jiné city, ve společnosti konfliktní, nesnášenlivý, nerad se přizpůsobuje, ale bývá altruista – rád se obětuje pro druhé. Má nejlepší dispozice vést a řídit lidi. Bývá důkladný, samostatný s vysokým sebevědomím. Citová nestálost se projevuje nejen vztekem a hněvem, ale i tím, že vše co dělá, dělá s obrovským zaujetím, vášnivě, někdy až fanatickým.

melancholik – nejméně šťastný typ. Velice snadno jej něco vyvede z rovnováhy a nejčastější emocí kterou prožívá je úzkost a strach, smutek. Může působit jako přecitlivělý - častěji pláče než se zlobí.