Subjektivní emoce nejdůležitější, zaměřuje vždy na sebe.
extrovert – zaměřen navenek, vnější svět, na okolí. Je pro něho důležité, jak je vnímám okolím, je velmi ovlivnitelný. Nebývá takovou individualitou, protože jedná v souladu s konvencemi. Má rád lidi a rád se mezi nimi pohybuje, je otevřený, přátelský, snadno navazuje přátelství, je přístupnější změnám. Převažuje u něj racio – rozum, jsou pro něj důležitá empiricky ověřená data. Má realistické plány bere v úvahu realistické možnosti. Jeho subjektivní pocit není pro něj důležitý, důležitější je jak zareaguje okolí.

2. dimenze – labilita a stabilita (citově nevyrovnaný a vyrovnaný) míra neuroticismu
Eysenckovo dvojdimenzionální schéma základních temperamentových vlastností
Dvě dimenze spojil s antickou typologie.

Labilní

Melancholik Cholerik



Introvert Extrovent



Flegmatik Sangvinik

Stabilní
Další důležité složky osobnosti:
3. dominance – submise (ovládat, řídit – podřizovat se) v antické cholerik – melancholik – jak se stavíme k druhým lidem

4. hostilita – láska (odmítavý, kritický postoj – laskavý, přátelský postoj) – náš vztah k ostatním lidem a o postoji k nim. 5. citovost – rozumovost – jak zpracováváme informace, jak poznáváme sebe a svět. Někdo rozumem (racionálně), jiný citově, prostřednictvím emocí (iracionálně).

6. femilita - maskulita

Jádrem osobnosti, centrem osobnosti je tzv. já. Má několik funkcí – souvisí s naší identitou – určuje ji. S tím určuje kontinuitu – pokud nezemře, tak od narození až do smrti jsem já. Zpracovává a sjednocuje celou naší zkušenost. Řídí a koordinuje, všechno jde přes naše já. Je činné – které zpracovává a trpné – když je to jen o něm, o tom já, identita. Osobností se nerodíme, ale stáváme se jí, ona se vyvíjí a vyvíjí se i já – dítě když se narodí si své já neuvědomuje.

Vývoj JÁ – osobnosti

1. složka tělesná já – uvědomujeme si jej nejdříve, obraz mého těla. Malé děti zkoumají co je živé a co neživé, co patří ke mně a co ne (uhodit se do své ruky bolí, tahat za cizí vlasy ne). Tak si postupně vytváříme obraz o vlastním těle, který se v pubertě mění a postupně k němu přidáváme i oblečení, podle kterého se vyjadřuje, stylizuje. Poruchy se projevují nejčastěji u dívek, kdy nepřijímají svou změnu v pubertě a vidí svůj obraz nereálně – poruchy příjmu potravin, typická mentální anorexie.
2. psychické a sociální já – vyvíjí se protože to naše psychické já se vyděluje vůči těm ostatních.