Jsou zde skrytá přání, představy, traumata, zážitky z dětství, konflikty, pudová přání. Nevědomí si nedokážeme vybavit, když chci – vybavuje se samo nezávisle na naší vůli. Může se projevovat v hypnóze a ve snech ve formě symbolů. Dále v chybných úkonech – např. přeřeknutí.


Další pohled podle Freuda na vědomí – id, ego, superego

Id – oblast nevědomí, iracionální primitivní složka - naše pudy. Člověk se rodí s id, řídí se pocitem slasti. Malé dítě chce jíst, pít hned apod.
Eros – pud sexuální, života
Thanatos – pud agresivity, smrti

Ego – racionální vědomá složka, řídí se principem reality v daném okamžiku. Z nevědomí vytáhne ty správné pudy. Složky id se snaží skloubit s realitou. Naučíme se sebeovládání, odkládat svou potřebu na tu správnou dobu.

Superego – vyvíjí se postupně, dlouho. Rodiče učí co je a co není správné a my to zvnitřňujeme částečně vědomě a částečně nevědomě. Máme zde obsažené svědomí. Postupně se osamostatňujeme, ale nabyté máme v sobě ve vnitř a vytváříme si pocity vůči sobě samým. Vytváříme si tak svůj sebe obraz, jak chci vypadat – ideální já, obraz jaký bych chtěl a měl být. Superego se řídí principem dokonalosti.

Id a superego jsou v neustálém konfliktu = ego se to snaží srovnat, dává do souladu id a superego (někdo mě naštve, pud ve mně vyvolá potřebu toho onoho zmlátit – ego hledá přijatelné řešení např. verbální – vybití agrese jiným způsobem, nebo obranné mechanismy – např. racionalizace – potlačím pud do pozadí.

Obranné mechanismy
Racionalizace – dodatečně vymýšlím důvody, proč to tak dělám a ještě tomu i věřím, i když vidím, že důsledky jsou špatné.
Regrese – vrátím se na vývojovou úroveň, kterou jsem již překonal. Např. žárlivost u pětiletého dítěte – nevědomé počurávání. Somatizace – pocity převedu do somatických znaků – tělesných problémů – bolesti hlavy, únava, bolesti zad. Vědomí je
1. prožívání aktuálního duševního dění.
2. uvědomování si toho, co je v nás a kolem nás.
3. uvědomování si toho, že to prožíváme právě my.

Rozlišujeme tři normální stavy vědomí – bdění, ospalost, spánek. Tyto stavy se liší v bdělosti, schopnosti se soustředit, schopností reagovat a orientací. Měří se na EEG, kde je měřena různá frekvence - nejvyšší stav vědomí je při bdění – alfa rytmus. Beta rytmus – pomalejší, Delta – při spánku. Ve spánku jsou dvě fáze REM a NREM. REM fáze přichází asi po 70 minutách spánku, první je dlouhá asi 10 minut, další 20 až 30 minut – v této fázi se zdají sny 5 – 10 snů.