tří čísel do jedné logické jednotky (584 = Jeseník – 1 jednotka, nikoli 3). Většina informací, které vstupují do krátkodobé paměti je zapomenuta.
Dlouhodobá – mnoho informací, které zde mohou být uloženy po celý život. Má velkou kapacitu, informace se dostávají přes senzorickou a krátkodobou bez našeho přičinění - automaticky. Více si pamatujeme informace, které mají pro nás důležitý význam, nebo opakováním. Velmi záleží, jak jsme schopni si tyto informace v paměti uspořádat.

Dále rozlišujeme paměť na logickou a mechanickou.
Mechanická - uchovávání informaci jen na základě pouhých asociací – např. básnička. Používají ji malé děti.
Logická – informace jsou poskládány na základě vzájemných souvislostí a významů. V dospělosti se užívá více logická paměť, která je méně náročná na kapacitu mozku – stačí záchytné body, které si logicky odvodíme.

Efekt přeučení – když se něco učím, musím si to jednou přečíst a potom ještě jednou zopakovat, abych byl schopen naučené reprodukovat. Abych si to uložil do dlouhodobé paměti, musím přidat ještě 50 % učení. Křivka zapomínání – největší úbytek v první hodině, během 24 hodin úbytek 60 – 70 %. Doporučeno zopakovat si látku během 24 hodin ještě jednou – po týdnu se jí musím učit znovu.


Vybavení - záleží zda jsme použili mechanickou nebo logickou paměť. U mechanické paměti schází kód, kde informaci hledat, u logické se informace lépe nachází – obdobně seřazeno jako v knihovně.

Reprodukce podnět nemusí být přítomen a jsem schopen celou skutečnost, informaci znovu zreprodukovat.
Znovupoznání konkrétní věc (podnět), který musí být přítomen nám to znovu připomene (jméno osoby – telefonní seznam, film při opakovaném shlédnutí).

K vybavení poznání pomáhají psychické faktory – když je člověk v pohodě, soustředěn vybavuje si lépe. Opačně působí únava, tréma. Lépe si vybavuji to, čemu jsem porozuměl, co jsem pochopil a poznal. Dále mohou působit chemické látky. Svou roli zde sehrává i věk, kdy se zkracuje krátkodobá paměť, dlouhodobá zůstává – člověk si vybavuje zážitky z mládí, neví co dělal včera.

Rozdělení paměti z dalšího úhlu pohledu:
paměť explicitní – zjevná, uvědomovaná. Vědomě si mohu vyvolat z paměti informaci.
paměť implicitní – skrytá nevědomá. Informace uložené si vůbec neuvědomuji. Při učení různých činností, dovedností o tomto učení vůbec nevím, ukládají se do mozku automaticky, nevědomě.

Porucha paměti (amnézie) – může být úplná nebo částečná. Úplná – neuvědomuji si vůbec nic, ani jak se jmenuji, vyskytuje se výjimečně.